Jen krátce k bonitaci ČSV v ČR, aby nedošlo k zbytečné desorientaci jedním desorientovaným majitelem ČSV.
Vše co Pavel napsal o bonitaci v ČR je téměř v pořádku, až na druhou část se střelbou. NIKDY se nestřílí při útoku figuranta na psa. A to z velmi prostého důvodu. Z reakce psa musí být jasně patrno, je-li jeho chování ovlivněno útokem osoby či střelbou. Při obou podnětech prováděných současně by to nešlo. Takže druhá fáze testu povahy, kdy pes je na úvaze sám a majitel v úkrytu, probíhá takto: Figurant klidným krokem prochází v těsné blízkosti psa, na okamžik se u psa zastaví a pokračuje v chůzi. Ve vzdálenosti cca 10 metrů zůstane stát, zády ke psu. Na povel bonitační komise pomocník vystřelí. Sleduje se reakce psa na výstřel. Asi 5 vteřin po výstřelu se figurant opět vrací ke psu a s prutem v ruce provede krátký, ale důrazný útok.
Můžu –li poradit všem zájemcům o plemeno, chov a bonitace ČSV obracejte se na členy chovatelské komise: na pana Hartla, Danu Matušincovou, Nadu Šebkovou, Dagmar Makovou, Jindřicha Jedličku a nebo na mne. Dostane se vám reálné odpovědi. Kontakty najdete na
www.cswolfdog.cz
A ke zkouškám z výkonu u ČSV? Prosím Pavla, aby zde vypsal kolik zkoušek nejlépe všestranných s ČSV složil? ZOP a ZZO se nepočítá. Většina těch „ pitomců“ z chovatelské komise, jak Pavel neustále podsouvá, mají s čévéčky odpracováno a naskládáno tolik, že se o tom Pavlovi bude ještě dlouhou chvíli jenom zdát!
Trochu odbočím. Dříve cca před 30 let zpátky, byli cvičáky plné kolií, erdelů, dog. Ideální pracovní psi s mnoha lety skutečného pracovního využívání a tradicí. Kde jsou tato plemena dnes? A to nemyslím jen na zkoušky z výkonu, ale jejich reálné pracovní využití.
ČSV má za sebou jen “kariéru“ nepovedeného pracovního psa, jehož nepoužitelnost u ozbrojených složek mnohé stála život. Nebýt civilistů a mravenčí práce s každým „ plašanem,“ chutí s nimi pracovat a hledat v nich to dobré, dovedla ČSV tam kde jsou dnes.
Každá zkouška je úspěch i když výsledky jsou mnohdy až příliš neadekvátní k úsilí a času do psa – ČSV vložené. Kolik let si myslíte že se ČSV připravuje na obyčejnou ZM či stopařskou speciálku? A v mnoha případech je majitelé ani nesloží i když se opravdu snaží.
Zkoušky ZOP a ZZO nevypovídají nic o vlohách psa. Spíše o vlohách a schopnosti majitelů pracovat se psy a je jedno jestli zkoušku složí ČSV, NO, anglický buldok a nebo čivava. Všem na tyto zkoušky síly a „vlohy „ stačí. Trvat na nich by bylo nesmyslné a o ničem nevypovídající. Dnes s popularitou táborů tyto zkoušky mnohá ČSV mají a skládají. A jsou to i ti „plašani.“….
Kdysi jsem byla „maniak“ do výcviku. Měla jsem spoustu času, 3x týdně jsem byla cvičáku. Výsledkem byly ZM, ZVV1 a ZVV2 ve 2 letech mé Aliny – ČSV a taky jsem chtěla, aby všechna ČSV měla zkoušku z výkonu na chovnost. Byla jsme naivní a hloupá a až po mnoha letech osobních zkušeností s plemenem jsem byla schopná a ochotná pochopit, že ne všichni na to mají a i přesto za to stojí. Jak lidi, tak i jejich psi.
Mám ráda ČSV taková jaká jsou. Tak jako má máma ráda své dítě i když zrovna nenosí domů samé jedničky a nebo z něj není druhý Ivan Lendl. Kdyby ČSV stálo na lidech, kteří se s nimi a výhradně chtějí věnovat výcviku, jedno jestli sportovnímu a nebo pracovnímu, nebyli by tu. Tak to bohužel je a nemá smysl před tímto faktem strkat hlavu do písku.
Sama se svými psy dodnes cvičím a pokládám to za nutnost. Chci aby majitelé mých štěňat cvičili. Koneckonců je ČSV poměrně velký pes a bez základního výcviku se neobejde. Jen o tom tolik nemluvím a nic na tom nestavím. Kdo chce cvičit tak cvičí, čím dál to dotáhne, tím lépe, ale netřeba to více řešit a klást si podmínky…a na závěr : Opravdu dobrého psa poznám i bez titulů a složených zkoušek (ZOP, ZZO), které o jeho vlohách a kvalitě nic neříkají.
Monika.