S tím souhlasím taky,když jsem přišla o 10 letého německého ovčáka ,taky to pro mne byla veliká rána ,byl mi vším. Zařekla jsem se, že jinýho psa nechci,že žádný pes nebude jako on.Byla jsem jako tělo bez duše.Uběhli 3 roky a já si pořídila psa z útulku ,vnesl mi do života nový nádech ,nahradil mi psa předešlého a ulehčil mému trápení.Pak jsem si pořídila další štěně a musím říci ,že je s nima taková legrace ,že mi to dnes už ani tak nepřijde.Mám ho stále ve svém srdci .A tyto dva rošťáci mi usnadňují přejít přes jakýkoliv problém,nemám tak čas ani šanci se s něčím trápit. Oni to zřejmě vycítí a dělají takový blbiny ,že se trápit prostě nejde.
|