Nechci být skeptik ani nepřející šťoural, ale myslím, že relevantní jsou zkušenosti majitelů tak tříletých a starších zvířat.
Dělat závěry o soužití ČSV s dalšími jedinci stejného druhu a pohlaví na základě vlastní zkušenosti s jedním zvířetem, kterému je sotva rok, je poněkud předčasné a může být pro dalšího nezkušeného člověka velmi zavádějící.
Ke změnám chování velmi často dochází s pubertou - dokonce až na jejím konci, což může být také ve dvou letech. Vím o fenách, které "otočily" o 180o a začaly mít potřebu "zardousit" každého psa v dosahu. Můj vlastní pes-samec žijící od štěněte s křížencem NO, který jej v podstatě vychovával, ve 2,5 letech najednou začal mít neskutečnou potřebu staršího, ale o dost menšího psa neustále uzurpovat a vynucovat si jeho projevy podřízenosti. Skončilo to až otevřenými rvačkami, které byly na pořadu každého dne a psi v podstatě nemohli být nechání spolu bez dozoru. Samozřejmě jsem nehodlala situaci řešit tím, že si to psi vypořádají mezi sebou a bude. Starší a menší pes by to také mohl ošklivě odnést díky velikostnímu a váhovému rozdílu. Pejsci, byť zpočátku druhové jako hrom, museli být zkrátka jednou pro vždy rozděleni.
Takže pozor na předčasné závěry. Navíc co se týká ČSV, tak zde rozhodně platí, že co pes, to osobnost, takže srovnávání a vynášení obecných závěrů je o to ošidnější.
__________________
|