Ad tůry se štěnětem: v 10ti týdnech jsme kromě venčení, chodili cca 2,5 km 1-3x denně a jednou jsem cestou ztratil klíče a museli jsme to jít ještě jednou. Bylo to v době, kdy pro Dakouše ta procházka ještě byla "neznámým prostředím" a tak z těch 5 km byl vyčerpanej spíš psyhcicky než fyzicky. Ke konci druhýho kola už na něm byl vidět vzdor, tak jsem zastavil na sluníčku, postavil se do stoje spatného a Dakouš se mi stočil na boty a usnul. Dal jsem tam 3 cigára a když zvednul hlavu co se bude dít dál, zavelel jsem k odchodu. Já jsem se vyslunil, on se vyspal a domu jsme došli vpohodě. Dneska ve 3,5 měsících běhá líp než já, leckde už to zná a nebojí se věci zkoumat, takže se snažim procházky "indiánským během" protahovat do nových lokalit, nicméně se nesnažim to na jednu vycházku tlačit přez 4 km a málokdy se nám už povede dát jich víc za den. Ostatní je venčící púlhodinová klasika.
Honza.
|