Já se taky snažím vnucovat psy k pohlazení každému, zejména dětem, jak to jde. Ale rozhodně musím potvrdit, že mnohdy jsem svědkem neuvěřitelných scén buď ve smyslu "nesahej na toho psa, kousne tě", nebo naopak "přepadení" bez ptaní. Když se na psa vrhá dítě v doprovodu rodičů, komentuju to slovy "Tobě rodiče neřekli, že na neznámého psa se nesahá?", aby se vychovatelé taky trochu chytli za nos. Sama si dobře pamatuju, jak mě jako malou holku kousla fena (známá, jenže v tu chvíli se krmila, což jsem přehlédla) do obličeje, když jsem ji zbrkle šla pohladit. Můj táta mi ještě naplácal zadek za to, že jsem si nedala pozor. Protože mi bylo okamžitě vysvětleno proč se mi to stalo a kde byla chyba, nevypěstovala jsem si žádnou patologickou hrůzu ze psů, ale jen zdravý respekt. Nedávno jsem zase měla jinou zkušenost: malý kluk (tak deset let) tvrdošíjně odmítal jít pohladit štěně, ačkoliv to bylo hodné, klidné a roztomilé. Přitom jeho mnohem mladší kamarád se se stěnětem v pohodě mazlil. Co asi museli rodiče tomu kloučkovi namluvit, když měl ze štěňátka takovou hrůzu???
V poslední době mám prostě pocit, že se lidi neumí ke zvířatům chovat a jejich reakce je z extrému do extrému. Buď k němu zbrkle letí nebo se ho panicky děsí... Nepochybuju, že druhý případ je výsledkem systematické výchovy ke strachu ze strany médií...
Jinak ještě k těm počtům útoků zvířat na lidi - nevím jak je tomu u jiných druhů, ale u psů údajně statistiku vedou jezevčíci a v těsném závěsu za nimi jorkšíři. Tolik propíraný NO vede sice na počet, ale v poměru k počtu držených jedinců je hluboko pod průměrem...
