[alexa]

Plně souhlasím se Sašou a Mirkou, jen bych snad doplnil z vlastní zkušenosti:

4) ČSV a děti – naší Lexině bylo 11 měsíců (tzn. byla puberťačka jak zákon káže), když se narodil můj syn Martin. Okamžitě po tom co jsme ho přivezli z porodnice jsem jí ho dal očichat a olíznout. Přijala ho bez problémů (miluje děti). Samozřejmě nezůstala odstrčená, ale i nadále (a možná ještě víc) se účastnila veškerého domácího dění. Nutné ovšem je hned od malinka vychovávat také dítě, pěstovat v něm kladný vztah ke zvířatům a zdůrazňovat, co smí a co ne.

5) Výcvik – neřekl bych že ČSV je hůře cvičitelné než NO, prostě je jiné. Spoustu cviků pochopí mnohem dříve. Pokud se mu budeš věnovat, budeš mít v jeho 5 – 6-ti měsících pocit, že máš vycvičeného psa. V pubertě si ale většinou pes uvědomí, že Tě zas tak moc nepotřebuje. Záleží na tom, jaký vzájemný vztah si dokážete vybudovat (doporučuji pozitivní ale důsledný přístup k výcviku), jak dokážeš psa motivovat apod. Před ČSV jsem měl foxteriéra a jezevčíka – všechno tvrdohlavci. Ale jsou úplně jiní než ČSV – napřed jsem si myslel, že ČSV je horší, dnes vím že to bylo jen kvůli chybám, které jsem udělal já sám. ČSV prostě nad vším, co dělá, svým psím – nebo spíš vlčím - způsobem přemýšlí. Nauč se být trošku vlkem a nebudeš mít problémy.

6) Ohledně DKK – od lidí kteří je mají nebo měli, vím že např. labrador s DKK 0/1 uběhne 10 km a pak týden nechodí. Znám spoustu ČSV, kteří ač mají vyhodnocení C, D (nebo dokonce E!!!) jsou schopni uběhnout 20, 40 nebo i víc kilometrů a po chvilce odpočinku na nich není vidět, že vůbec běželi. Myslím že u DKK velmi záleží na subjektivním hodnocení daného posuzovatele (jeden snímek + tři posuzovatelé = tři různé výsledky).

K bojácné tchýni – musíš počítat s tím, že štěně ČSV kouše s oblibou do Tvých rukou, palců u nohou apod., takže snad všichni novopečení majitelé štěněte ČSV vypadají, jako by prolítli šípkovým keřem. Je to jeho přirozené chování, které musíš správně korigovat (štěně se prostě musí naučit, jaký stisk může použít při hře a jaký už je bolestivý). Pokud se štěnětem někdo, kdo se mu bude dostatečně věnovat a zaměstná ho, po většinu času bude, nemusíš mít obavy z (nadměrné) demolice bytu. Jakmile ho ale necháš zahálet a nudit se, nějakou „zábavu“ si najde – ale to platí i pro jiná plemena, ne jen pro ČSV. Pokud se ty nebo někdo z rodiny předem nesmíří s tím, že prostě nějaké škody vzniknou, nepořizuj si psa vůbec. Tyhle „škody“ Ti ale pes 1000x vynahradí svou láskou. Zkus vzít svou bojácnou tchýni na nějakou čévéčkářskou akci, třeba si ji tam vlčáci získají – opravdu je jich spousta takových, že by se dali používat k léčbě strachu ze psů.

A ještě k těm povahám - dá se říct, že dnes už jsou ČSV celkem dost povahově vyrovnaní a není vyjímkou, ale spíš pravidlem, kdy štěně ČSV ve třech měsících se chová na cvičáku kde je poprvé zcela suverénně (viděl jsem taky dost štěňat NO, kteří byli naopak "podělaní" strachy) - ale to je hlavně o správné socializaci - tzn. je to v Tvé moci.

Krmím masem s přílohami (rýže, těstoviny, olej, zelenina, vitamíny a minerály) - měsíčně to včetně pamlsků vyjde tak na 1500,- Kč (kilo masa kupuju za 50 - 60 Kč). Další (ne zrovna zanedbatelné) náklady sebou nese nutná veterinární péče, cvičák, výstavy apod.

Karel Skoupý, Brno