Ahoj Mirko,
tak můj pes, jelikož ho mám v bytě spí se mnou a přítelem na našem letišti. Vždycky, když se zhasne, přifrčí si to Joshua rovnou ke mě a nateplí se mi k zádům. Je to vážně hezký, když smečka takhle leží pohromadě
chvíli tam vydrží, protože cítí, že je s námi a pak mu začne být vedro a dobrovolně (s pocitem toho, že je vše v pořádku) se odsune na svoje místo
Je to taková komická psí hra a ve skutečnosti jsme ho to naučili my. On měl ze začátku naprosto opačný postoj, než jiná štěňata. Nekňoural po rodičích a první co bylo, že s náma začal zápasit a hledat si místo ... dost často jsme na sebe vrčeli a řekněme, že to byla taková menší procházka oboustranným (psychologickým) peklem .... (pakliže jsme ho nechtěli být a to jsme skutečně nechtěli
... no a jak miminko rostlo a rostlo, tak ty naše psychohrátky přinesly ovoce a Joshua za mnou běhá jako ocásek. Jakmile se zvednu, už juká kde jsem a kam mu mizím a i všichni kdo ho viděli tvrdí, že ten pes mě tak neuvěřitelně miluje, že to snad neviděli
Takže tolik k ležení na letišti. A to nedej bože, že by přítel nebyl doma, protože (a to už mám vyzkoušené) v tu ránu mám hafoša vedle mě, lehne si a hlídá. Normálně je schopnej celou noc ostražitě polehávat, pořád ke mě ňufat, jestli jsem v pořádku a hlídat až do rána. To pak má ještě tendenci mě ráno probouzet tím, že mi vylizuje ospalky z očí (jako si to dělají vlci ve smečce a co teda není zas tak čupr, jak by si kdo mohl myslet
a pak když zjistí, že jsem se vyspala, tak mu začne padat hlava únavou. A to, musím uznat, vypadá naprosto kouzelně