Pokud pes jen prostě nevyhledává kontakt s cizím nebo se mu brání, není to nic tak nenormálního. Prostě máte nekontaktního psa, který je nedůvěřivý k cizím lidem.
Pokud ovšem při kontaktu s cizím člověkem projevuje baázlivost (stažený ocas, útěk) je to už problém, protože se nejedná o nedůvěru, ale plachost. V 99% případů je to dáno špatnou socializací psa. Někteří jedinci prostě potřebují socializaci intenzivnější a někteří méně. Nestačí jen štěně občas od někoho cizího nechat pohladit a spokojit se s tím, že je v pohodě. Je třeba intenzivně mu navozovat situace a vodit ho úmyslně mezi lidi. Případů, kdy pes byl do své puberty v pohodě a pak se z něj stal plachý jedinec, jsem už viděl několik. Vždy to byla právě zanedbaná socializace v mládí.
Vše lze ještě většinou napravit, ale tady platí více než 100%, že každý zanedbaný den znamená minimálně 2 dny práce se psem.
|