Všechny zdravím.
Heleno, Simono, opravdu Vám připadá, že tento typ "zkoušek povahy" m objektivní vypovídací schopnost? Myslím si, že je nelogické, aby zkoušku povahy bylo možné natrénovat předem. Pak to není zkouška povahy, ale toho, co psa učím, jestli chodím na cvičák a tak. O povaze psa mi to nic neříká.
Souhlasím s Květou, že měření je pro psa velkou zatěžkávací zkouškou.
Ovladatelnost mohu psa naučit spolehlivě - i pro krizové situace - i bez obran. Znám pár psů různých plemen, kteří na cvičák chodí, cvičí obrany, ale klidně utečou za zvěří nebo za kočkou a ovladatelnost je v tahu.
Mám dva ČV a pokud se mě týká, měla bych v budoucnu zájem o štěňata po rodičích, kteří obrany nebyli nuceni cvičit. O tom to není. Jsem si jistá, mám vyzkoušeno konkrétními událostmi, že pokud je dobrý vztah mezi pánem a psem, i pes necvičený na obrany je ochoten svého pána bránit.
V dnešní době považuji za nejlepší řešení učit psa, že po člověku se vyletět za žádných okolností nesmí a do lidí se prostě nekouše.
Co se týká populace ČV, myslím, že je škoda, že v současném systému nemohou být uchovněni psi, jejichž majitelé odmítají cvičit obrany.
Podle informací, které jsem si našla, v ostatních zemích se povaha ČV touto formou nezkouší? Jak to tedy dělají tam? Jsou jejich psi labilní, neovladatelní atd.? Děkuji za odpověď.
|