Když oni jsou vlčáci značně sebedestruktivní. Když se doněkud (nebo někam) chtějí mermomocí dostat, tak se dostanou i za cenu vylámaných zubů, zničených polštářků od hrabání, zlomených noh po výskoku z okna (to není legrace, naposledy před měsícem jedno moje starší štěně-výskok z druhého patra, majitelka na mrtvici, vyražené druhé zuby, ale nic zlomeného-zázrak).
Nechci ale strašit, v běžném životě se to zas tak často nestává. Jsou to spíš nárazové, nezvyklé situace (háravky v okolí, pes přechodně někde zavřený z nějakého důvodu, pes u nového majitele a tisíc dalších, pro psa "děsně důležitých" důvodů, proč se někam-odněkud dostat)
|