Já osobně jsem toho názoru, že nacvičovat vůbec není na škodu. Ale chce to nacvičovat ne konkrétní situaci na konkrétním místě (nebo třeba psa u kolíku týden mlátit za každé couvnutí a tím ho donutit, aby na bonitaci neuhnul, ačkoliv má strach, že by se pos...), ale modelovat situaci s různými lidmi, na různých místech a za různého počasí. Podle mě je dobrý trénink třeba to, že uvážete psa u krámu. Kolem chodí hafo lidí, dělají na něj posuňky, mlaskají a kdovíco ještě, někdo ho třeba zkusí pohladit... Čím častěji se v podobné situaci octne, tím lépe ji pokaždé zvládne a stane se pro něj běžnější. A hlavně se mu tím ta povaha vylepšuje, takže pak není mistr světa jen na cvičáku u kolíku, ale i na václaváku, v metru nebo na nádraží, kde kvílí brzdy. Je to pořád o tom samém. Socializace a zvykání na nejrůznější prostředí a podněty. (Pravda, některým ani to bohužel nepomůže.)
