Problém je ještě v tom, že duhovka není stejnobarevná v celé své ploše - u vnějších krajů bývá obvykle tmavší, ve středovém "kruhu" nejsvětlejší a v okolí zornice opět tmavší (obvykle - může to být samozřejmě i trochu jinak). Některá zvířata navíc mají v duhovce různé více či méně výrazné pigmentové skvrnky. Na vyznění barvy oka pak mají vliv nejen okolní světlo (které navíc ovlivní i zornici, která když je roztažená na určitou míru, tak se může skrýt její tmavší lemování), ale rovněž velikost a uložení očí a samotná barva psa!
Psi s užším, uzavřenějším okem a světlou srstí jsou v "nevýhodě". Naopak tmavší zvířata se sytě černou pigmentací víčka a okem, které je více otevřené a větší v poměru k hlavě jsou "zvýhodněna" - do jejich oka dopadá více světla, které je "prozáří" a barevný kontrast se srstí dá oku vyniknout.
Tohle všechno nasimulovat pomocí vzorníku by bylo hodně těžké.... Sice pravda, lepší by to bylo zkusit a pak z praxe vyvodit závěry, zda je to přínosem či ne, ale vzhledem k tomu, že výroba skleněných očí je neskutečně drahá (pan Hartl toto již zhruba před 2 roky zjišťoval), tak je to jako "experiment" trochu mimo
Ploché barevné kartičky mi vzhledem k vlastnostem očí připadají naprosto k ničemu.
Možná by opravdu stačilo, aby se posuzovatelé (někteří) přestali držet zcestné představy, že oko musí být žluté a brali zřetel na to, že ani světle hnědé oko není žádnou tragédií a jak již bylo zmíněno výše, opravdu nesnižuje známku hodnocení. Ano, hranice mezi okem jantarovým a E1 je a bude tenká, ale oko tmavě hnědé (již brané jako vada) si myslím je přece jen rozlišitelné relativně snadno (na první pohled není rozpoznatelná zornice od duhovky).
Navíc - barva oka se u drtivé většiny ČSV věkem radikálně mění - možná by z chovatelského hlediska bylo zajímavější zaměřit se ne tak na nepatrné rozdíly v odstínech jako spíš na to, jak se mění barva oka v průběhu života jednotlivých zvířat (realizovatelnost v praxi si ale moc představit neumím
)