Jsem na vesnici, myslim, ze ty dva, co chodi po stejnem reviru, znam a oni me, ale i tak se prilis nepotkavame.
Jeden z nich byval neprijemny, ale poridil si setra a od te doby nas pekne zdravi a usmiva se...
Nicmene pokud jdu do luk (vede tam asfaltka - trebaze ted uz dost rozbita a nesjizdna - a turisitcka znacka) a mam psa na volno, i tak mu preventivne davam siroky oranzovy reflexni obojek. Na stopach problem nemivam vubec, u reky take ne a tam mam psa volne jen tak. Pokud uz se nahodou potkame s dotycnym myslivcem se setrem, psa si privolam a necham u nohy. Pozdravime se a jde dal...
A nevim o zadnem pripadu, kdy by u nas nektery myslivec strilel na psa. Je taky pravda, ze moc lidi z vesnice se psem na vychazky nechodi, a ze bych videla na volno jine psy, nez sve, tak jedine sousedovic, ktery je take dlouholety kynolog.
Takze u nas vladne celkem klid a pohoda...
Jeste me napadlo dodat: s malym stenetem zatim byvam v Brne, mame kousek za domem obrovskou retencni nadrz (prazdnou samozrejme, takze to je jednoduse obrovska louka), ktera je pouzivana pejskari jako vybeh. Je cela obklopena lesem. V lese jsem potkala myslivce dvakrat, poprve mne upozornil, ze bych mela mit psy na voditku. Podruhe (netusim, jestli to byl tentyz) se nejprve tvaril, ze bych mela mit psy na voditku, ale pak si vsiml, ze maji kos, tak rekl, ze je to v pohode, ale at si dam pozor, ze pred chvili tamtudy proslo stadecko srn. Konkretne tedy v teto mestske casti si myslim, ze jsou myslivci taky rozumni... Se stopama ani s vycvikem navolno jsem nikdy problem nemela...
|