Jedna perlička z dnešního rána. Šel jsem s Odinem (má 5 měsíců) po polní cestě podél rodinných domků a vidím, že za plotem stojí u vrat nějaká paní a dívá se na mě. Odin běhal navolno, tak jsem ho přivolal a posadil k noze. Stál jsem asi 15 metrů od ní. Paní se tvářila, že chce jít ven, ale bojí se. U nohou jí stál malý voříšek a vrtěl ocasem. Místo pozdravu na mě paní vyjela, že spěchá do práce a že si mám jít cvičit psa jinam. Bála se totiž otevřít vrata a vyjet autem, protože můj pes by mohl pokousat jejího voříška. Když jsem jí řekl, že se psem čekám, až vyjde ven a odjede, tvářila se divně. Po upozornění, že se nemá čeho bát, protože můj pes je štěně (navíc spokojeně seděl u nohy) a když si ohlídá, aby její pes neutekl ven, se urazila.
Poslední dobou zjišťuji, že potkávám dvě vyhraněné skupiny lidí.
1. skupina čevečka miluje a rozplývá se nad nimi (poznají, že se nejedná o NO)
2. skupina se na ně dívá skrz prsty, protože jsou to velcí a divně se tvářící psi s pichlavýma očima
Ghost