Jinak ještě k té hladovce. Myslím, že je to trochu zavádějící slovo. Skutečný hlad pes po jednom dni bez žrádla nemá. Mám to docela odzkoušeno. V ancyně pubertě se stalo, že mi přestala stopovat a tak jsem poprosil o radu pana Hartla. Ten poradil hladovku. Ani 3 dny bez žrádla situaci nevyřešily. Když jsem se panu Hartlovi ozval znovu, řekl mi, že 3 dny není nic, skutečný hlad, který ho motivuje, má pes až tak po hladovce týdenní. To je, jak pan Hartl řekl, geneticky dáno od divokých předků psů. A skutečně 5 dní bez žrádla stačilo a Nancynka zase odblokovala svůj postoj ke stopařině a začala znovu předvádět, co se naučila.

Žebrání a smutné oči po jednodenní hladovce nejsou skutečným hladem, ale jen tím, že pes je zvyklý dostat každý den nažrat a tento zvyk je narušen.