s temi partnery je to nekdy slozite. arwen jsem si poridila v dobe,kdy jsem zila sminulym pritelem a ten ji mel rad,do vychovy nijak nezasahoval,ale taky se nijak zvlast nestaral,hlavne mu bylo jedno,ze neco znicila a spala s nama v posteli.
Soucasny pritel psa nechtel a arwen akceptoval kvuli me. cenim si toho,ze ten pulrok vydrzel a nerekl mi,ze takhle to dal nejde a ze pes musi pryc.protoze bych sla s ni. jsem za ni zodpovedna,pripoutala jsem si ji k sobe a nesnesla bych pomysleni,ze jsem ji zradila. Veskera pece o jidlo,zdravi psa a uklid po nem lezi na me,on ji ma hodne rad, vic nez si mouzna pripousti nebo rika,ale ma ji tak na pomazleni a nekdy,kdyz ma pocit,ze vychovu psa nezvladam mi k tomu neco rekne. Bud se shodnem,teda me vetsinou urazene ego argumentuje,ze to neni tak hrozny,ale potom mu dam i za pravdu. je mnohem nekompromisnejsi, u me ji toho projde mnohem vic. ja o tom vim a snazim se s tim neco delat. Ale ja jsem nedusledna osoba,takze to neni jednoduche...
ale nekdy,kdyz jsme meli obzvlast upornou debatu ohledne psa jsem si rikala,jestli by mi nebylo lip s ni bejt samotna a koupit si nejakou chatku se zahradou a mit tam casem i druhyho psa. Do bytu totiz druhy stene ani psa uz nechci, tenhle zazitek s vytim mi tak nejak stacil....ale myslim ze pritel vi jaky vysledek by byl v pripade nejakeho ultimata...mrzelo by me to moc,ale jsou veci pres ktere nejede vlak...
|