Máme taky střelbu, nejhorší jsou rakety co se na nebi "rozprsknou" - celkově moc čumí na nebe, co se tam děje. Neberu jí přímo na Silvestra ven (i když jednou taky byla, chtěla za mamkou, tak jsem jí pustila ven, s tím, že měla dveře do baráku otevřené, odbíhala, ale občas se vracela), ale když už se k něčemu takovému dostaneme, prostě dělám, že se nic neděje, snažím se chovat klidně, ani jí nechválím (jen za dobře provedené povely - sedni, lehni), ani jí netrestám. Je fakt, že v tom prvním stádiu nevnímá ani pamlsky, ani hračku, jen mě.
Kupodivu se nebojí bouřek a i v obrovském vichru (a spadlém stromu vedle nás) byla schopná fungovat a poslouchat.
|