Sofa je ukňouranec a ukecanec od narození. Co si pamatuju, také nejen venku často "stávkovala", nechtěla dál, kňourala (dokonce jsem si kvůli tomu vyslechla od jedné paní). Většinou pomohlo nechat ji chvíli rozkoukat-v místech, kde ještě nebyla, nebo to tam tak dobře neznala. Případně jsem ji kousek poponesla. Hodně zabíralo jakékoli rozptýlení. Aby se nestahovala pozornost na štěndo, ale štěndova pozornost na mne. Dělala jsem např. jako že jsem našla něco tuze zajímavého, hrála si s klacíkem, lákala ji na mňamku. Štěndo k Vám určitě spíš půjde, když si čapnete, než když budete stát apod. Chválit, hrát si, když štěndo přijde. Vzít si ven hračku, kterou vytáhnete, když se štěndu nechce jít-táhne domů. To mne jen tak napadá..co jsem zkoušela na "malou Sofu". Ale to už Vám chovatelka určitě řekla, nebo jste na to přišly sami. Jestli ne, tak to zkuste takto:-)
Jani a Sofušín
|