Quote:
Originally Posted by alexa
No jo no, kontrolní a revizní komise zapracovala  , ale vždyť to říkám, že to pro psa neznamená žádné omezení, které by mu nějak ztěžovalo život. Kromě těch výstav, ale to není omezení pro psa, ale pro majitele. Pes na to kašle, jestli se může nebo nemůže producírovat ve výstavním kruhu, nebo jestli dostane nějaký CACy... ty se sníst nedají  Ale někdo na ty výstavy třeba zrovna chodit chce, tak pro něj to Černý Petr tak trochu je. Někdo kvůli nesestouplému varleti dokáže udělat i pořádnou ostudu a třeba i vyhrožovat chovateli soudem, jak kdyby ten chovatel za to mohl a udělal to schválně (osobně jsem pomáhal loni řešit jeden takový případ jedné chovatelce). Proto mám radost z toho, když si přečtu od někoho podobný příspěvek, tedy od někoho komu jde hlavně o psa jako kamaráda a společníka a má ho rád takového jaký je.
K. |
Teď jste mne potěšili. Ono totiž já byla s malým u veta a ten mi sdělil, že bych po chovateli měla vyžadovat polovinu ceny zpátky. Docela jsme se rafli. Já mu totiž řekla že vyžadovat částku zpět nebudu, jelikož je to příroda a ne chovatel kdo psovi nedal dvě varlata. Strávila jsem tam dvě hodiny debatováním na toto téma. Co se týče uchovnění tak jsme o tom s chovatelem mluvili když jsem si Drummera odvážela spíš s tím výsledkem že pro mě to nebylo prioritou, ale chovatel chtěl vidět jaký bude mít pes výsledek. A mě to taky zajímalo, ale spíše z toho důvodu, že třeba jednou kdyby mohl bych po něm chtěla štěndo. Jelikož nemůže vezmeme si štěně jiné. Kvůli tomu se svět přece nezboří. Malej na mě teď kouká ze svýho křesla a upřímně ten pohled je pro bohy. Dej varle nevarle. Ten pes mě miluje stejně. A to je to důležité. Na výstavu jsme chtěli zajít, ale opět žádné objíždění výstav které se kde naskytnou. To moje "obluárium" by to stejně nebavilo :-D Mám psa jako druhou polovinu mé osobnosti. Ne jako ozdobu. Všechno jsem pro něj změnila. Nesnáší ježdění autem, jezdíme vlakem a MHD. Tak kam můj pes nemůže nesmím ani já. A když už odejdu všechno dělám na 150% abych byla co nejdřív zpátky. A můj přítel už se naučil, že když hodím smutný oči on odpoví " vím drummík je doma sám jdeme"..... Kdo by to pro ty naše krasavce s obrovským srdíčkem neudělal