Tak ja to voditko hodila po povelu a asi dvouvterinove pauze,ona vi,co "Ke me" znamena,akorat na to kaslala. Ale uznavam,ze to asi nebyl nejlepsi napad.
NIcmene mam dnes za sebou prvni a doufam,ze posledni dil serialu" Jak se clovek a pes navzajem hledaji v lese". Chodime obcas na Zbraslav,na Zavist.Vetsinou na vecer,ja rada chodim po tme.Nechala jsem ji pobihat kolem,delala sice velka kolecka,ale porad se privolavala sama.No a najednou vidim bezet jakasi tri zvirata,sveho psa nikoliv a od te doby jsem o ni hodinu a pul nevedela. Po ctvrt hodine,to uz se setmelo jsem zacala byt neklidna a po pul uz jsem regulerne propadla panice vcetne place
Ma sklony si v takovyhle pripadech malovat vsechno v co nejcernejsich barvach,takze s tim,ze budu celou noc behat po hradisti a hledat ji jsem se smirila.Ale taky me mrazilo z toho,ze ji treba nenajdu a vzpomnela jsem si na ztracenou Ajsu a vsechny ostatni psy.Ten les neni velky,asi jsme se motaly nejak v kruhu a nevedely o sobe.Piskala jsem jako beze smyslu a volala ji.Takze jsem usla misto planovanych 6ti km asi 10.Nastesti jsem se s ni na nejake pesince potkala.Ja jsem totiz lezla i po takovych ruznych strzich,takze jsem si jeste mohla zlomit nohu a byl by to opravdu adrenalinovy zazitek...
Jinak 10metrovou lonz jsem na ni tahala taky i se zaslapavanim. Ale pravidlo u toho plati,ze by s tim nemel pes zdrhnout,jinak je to jeho vitezstvi,ale je to hodne o postrehu a ten jaksi nemam....No,hlavne se musim umet v takovych situacich,kdy nechce prijit,uklidnit.Ale ja si to reknu a stejne mi adrenalin vyjede jako rtut teplomeru....Njn,neni vzdycky posviceni
