Pokusím se Vám spíš poradit, co s tím, abyste přestali být postrachem místních pejskařů

.
V první řadě je třeba zvýšit celkovou poslušnost a ovladatelnost pejska. Klíčový cvik je pro Vás přivolání - bez něj nemáte šanci předejít napadení a budete tak vždy řešit jen následky místo toho, abyste odstraňoval nežádoucí chování hned v kořenech (tedy pokud nechcete pejska doživotně vodit jen na vodítku, ale to určitě nechcete). Pokud přivolání není naprosto spolehlivé (což je v tomto věku nepravděpodobné), používejte dlouhou šňůru - vždy! Pejska bez ní prostě nesmíte pustit (jde o důslednost).
Prvním a zásadním krokem bude tedy psa odvolat ještě před tím, než stihne po jiném psu vyjet (obrovskou pochvalu a odměnu pamlskem po přiběhnutí snad nemusím zdůrazňovat).
Dalším krokem je psa naučit cizí psy ignorovat. Zde je nezbytná práce na vodítku. Pejska si povelem přiřadíte k noze a jednoduše jdete. Budete po něm vyžadovat přesné plnění povelu "K noze" - tedy na povoleném vodítku, pejsek Vás sleduje, netahá atd. Korekce psa je vždy formou cuknutí vodítkem. Může se stát, že pejsek se naučí předpisově sledovat nohu, ale oči má stále zabodnuté do potenciálního protivníka. Mně se v této situaci osvědčil povel "Kam koukáš?!" (pro mě je specifičtější než pouhé "Nesmíš!", ale můžete si vymylset jakýkoli, který Vám bude vyhovovat). Při jeho vyslovení se psem cuknu a rukou mu otočím hlavu k sobě. Později jde tento povel použít i v situaci, kdy pes nemusí být u nohy a jde na celou délku vodítka - je to prostě pokyn, že má toho druhého ignorovat.
Pokud je Vaše situace ale horší a již při pouhém spatření cizího psa, který má tu správnou "míru", je Váš pejsek vzteky bez sebe (tato situace může teprve přijít i časem), je nejprve naprosto nezbytné přerušit tuto nežádoucí činnost. Povel je rázné "Fuj!" a zrovna tak rázné škubnutí vodítkem. Neuškodí toto zakončit couváním s povelem "Ke mně", abyste si psa symbolicky přivolal a zároveň mohl skončit i pochvalou. A ještě jeden účel toto přivolání do couvání má - couváte směrem OD cizího psa, toho svého tedy donutíte být k němu zády, pes by tedy měl přestat vnímat svůj objekt zájmu a měl by se při přivolání soustředit na Vás.
Použitelné (a vřele doporučuji) jsou i jiné cviky poslušnosti - především obraty na místě nebo i sedni, lehni, vstaň. Důraz by měl být na co nejrychlejší a nejpřesnější provádění a na plnou soustředěnost na Vaši osobu (jestliže si pes na 5. povel neochotně lehne a při tom má celou dobu zabodnutý pohled do svého soka, tak Vám tím jen dává najevo, že jste pro něj v této situaci naprosto nedůležitý a vůbec Vás nebere vážně).
Poslušnost na vodítku (včetně chůze u nohy) procvičujte v místech kde procházítekolem plotů, za nimiž jsou psi, které ten Váš nemusí, nebo kdekoliv ve městě, kde potkáváte jiné psy. Přivolání a chůzi u nohy trénujte na procházkách . Nevím, zda navštěvujete nějaké cvičiště, ale určitě by to byla skvělá příležitost, jak tohle vše trénovat a upevňovat.
Ještě 2 rady závěrem:
1) Smiřte se s tím, že si Váš pejsek nebude moct pravděpodobně hrát s jinými psy samci - jeho silná potřeba nastolit hierarchický pořádek jej bude nutit při setkání s cizím psem řešit vzájemné postavení a jen málokdy se setká s jedincem, který se mu automaticky podřídí. Dopřejte mu tedy aspoň společnou hru s fenkami, která by měla být z jeho strany naprosto bezproblematická (pokud ne, je tu ještě nějaký zádrhel v jeho sociálním chování).
2) Neuvažujte v dohledné době o pořízení psího kamaráda. Většina majitelů čsv dříve nebo později řeší, zda a kdy si pořídit další čévéčko k tomu svému. Jednak teď budete mít plné ruce práce s výchovou Vašeho puberťáka (a že to nebude vyřešeno za 1 týden, to Vám garantuji) a pak také při příchodu dalšího psího člena do smečky se silně posílí smečkový pud čsv a jsou pak vůči cizím psům ještě více nesnášenliví. Jinými slovy Váš pejsek by měl nezdolnou touhu chránit malé štěně později svou potenciální sexuální partnerku (pochybuji, že byste k němu uvažovali o psu-samci) a Váš současný problém by se mnohonásobně zvětšil. (A to nemluvím o tom, že ona partnerka by se k němu s velkou vervou přidala).
Doufám, že jsem Vám alespoň trochu pomohla. Pokud jsem něco napsala nesrozumitelně, klidně se zeptejte. Držím palce!