Naší Alexe bylo 11 měsíců, když se narodil náš Martin. Dá se říct, že ho prakticky adoptovala jako svoje štěně. Nikdy nebyl žádný problém, ani k cizím dětem. Dokonce jí cizí děti můžou šáhnout do žrádla (asi dvakrát se to stalo, jen jsem se otočil, už tam děcka byly), což u cizího dospělého nepřichází v úvahu. Ale testovat to schválně bych nedoporučoval. Teď máme navíc ještě půlroční fenku Dariu - Martinovi je šest a je pro ni perfektní objekt na hraní - něco jako sourozenec, druhé štěně. Vlčí hry ale někdy bývají poněkud vypečené, takže se občas Martin ocitne na zadku.
Co se týká žrádla - na kratší dobu (prodloužené víkendy) jsem si připravil krmnou dávku do plastové krabičky a zamrazil (s vařeným masem). Zabalená do novin pak v pohodě ty tři dny vydrží, pokud neleží celou dobu na slunci. Na delší dobu jsem to pak řešil většinou konzervami, ale nutno říct že těch Lexina snědla tak akorát na přežití - moc se do nich nehrnula. Střídání maso x granule není pro psa zrovna to nejlepší (jak tvrdí většinou i veterináři), ale pokud to není časté (případ nouze, kdy není nic jiného), tak si myslím že zdravému dospělému psovi to neublíží. Možná ale granule nebude chtít žrát, když je zvyklý na maso.
Karel
|