Vlivem domestikace dochází u psa domácího k ustrnutí různých projevů chování na různém stupni štěněcího chování (tzv. fetalizaci) - u různých plemen různě. Mezi ta s největším projevem fetalizace patří např. pudl - kontaktní, poddajné a velmi hravé plemeno. Mezi plemena s malým projevem fetalizace patří např. dobrman či rotvajler.
NO patří k plemenům se zhruba středním projevem fetalizace (proto je to tak vhodný služební pes, který se snadno cvičí a kterému nečiní velký problém měnit psovoda), ale i v rámci plemene mohou být rozdíly značné. Přikřížením vlka samozřejmě došlo k potlačení tohoto domestikačního vlivu a ČSV je tedy (zjednodušeně řečeno) mnohem "dospělejší", než ostatní plemena psů. Proto tedy i všechny projevy chování příslušející především dospělým jedincům (ochrana teritoria, potřeba hierarchického uspořádání, ochrana mláďat a všech slabších členů smečky, boj o potravu atd.) jsou u nich mnohem výraznější a důslednější, než u těch jiných plemen.
Takže lze prohlásit, že silně dominantní až agresivní chování vůči jiným psům je svým způsobem plemenným znakem. Ale je to rozhodně hodně ovlivnitelné výchovou a důsledným vedením ze strany majitele. Ovšem mnohem snáze tam, kde je jen jeden pes - prostě při správném vedení tento pes uzná, že jisté věci je správné nechat jen na majiteli (alfa vlkovi). Pokud je ale psů více, mají i svou vnitřní hierarchii a pak ten nejvýše postavený má obvykle tendenci chránit ty níže postavené, popřípadě si hlídat a bránit svého (byť jen potenciálního) sexuálního partnera.
|