Já si myslím, že to nedělá z nedůvěry, ale naopak s přílišné sebedůvěry
. Sama mám něco podobného doma
Nevím, kde vyrůstal, jestli chodil často mezi hodně lidí a "cvaklo" mu až když dospěl nebo jestli vyrůstal někde na samotě u lesa. Pokud chodil od malička mezi lidi, tak bych napadání lidí tedy řešila poslušností a tvrdým usměrněním psa. To, že se nenechá pohladit by mi tedy nevadilo. Proč by si měl cizí člověk hladit mého psa ? A způsob řešení, jak navrhuje Saschia mi přijde u dominantního psa nepoužitelný. Mě se naopak osvědčilo, aby lidi přistoupili ke psu naprosto suverénně a bez nějakých kudrlinek ho pohladili po hřbetě (přes hlavu ne !). Pes opravdu dobře vycítí rozpoložení páníčka i cizího člověka, takže oba musí být naprosto v pohodě. Pokud je to dominantní pes, tak bych s "hlazením" začala od ženských, ty psi snáší mnohem lépe - není to pro ně konkurence.
Ale nejlepší by bylo jít s někým na procházku, psa si nevšímat ("cizí" člověk) a časem pokročit v kontaktu dál.
Rocco je dominatní drsoněk - jinak než s ocasem kolmo vzhůru nejde (po 5 km už občas ano
) . VYrostl na vysokoškolských kolejích a v davu lidí s ním opravdu žádný problém nemám - v tramvaji a ve vlaku ho v pohodě překračují, protože si s oblibou lehne doprostřed nejfrekventovanější uličky
. Ano, občas si na volno vybere někoho, kdo se mu nezdá, ale stačí " co děláš ?" nebo "já tě vidím" a toho člověka bude ignorovat. BTW na lidi má opravdu čuch a když se mu někdo cizí líbí, tak se nechá i pohladit a já bezpečně vím, že to je OK člověk (vyzkoušeno praxí - opačné extrémy platí také) .
Co se týká agrese ke psům, bylo to tu již diskutováno. Tady nic jiného než poslušnost fungovat nebude.
Jsou mu 3 roky - v 5 letech to bude lepší, pokud se budeš snažit