Quote:
Originally Posted by Vlkodlak
Zpátky k tématu - fenu co si "hraje" s malými psy až pištěj bych naučila povel dost.
A proč? Když majitel souhlasí, menší pes se nebojí a evidentně si drsňáckou hru užívá (prostě je menší, tak filmuje, ječí a o to zákeřněji kouše do nohou  ) a všichni se dobře baví, tak nevidim jedinej důvod se mezi feny plést, kazit jim hru okřikováním a usměrňovat je. Nejsem žádný znalec, ale mnohdy pochybuju o tvrzení, že fena se nesnáší s fenou, když vidím aktivního majitele (často i čévéčka) jak na svý feně leží v momentě kdy jen trošku zabručí a začne jí okřikovat a krotit a pak se ukáže, že se nic neděje a holky si pěkně pokecaji. A majitel tvrdí, že na svoji fenu musí jít takhle, protože je děsně dominantní a navíc je to čévéčko a ty sou přece jiný...Nevim, zatim nemám negativní zkušenost s jinou fenou, třeba to přijde, ale pořád se ve mě honí pochybnosti, nakolik sou čsv "jiní" (jiní vzhledem k čemu? k NO?) a do jaké míry z nich ty "jiné" dělají majitelé. Protože na cvičáku tvrdí, ža každé plemeno je jiné a specifické. |
Už když byla Sofa štěně, byly majitelé psů, kteří se nám obloukem vyhýbali, ti, kteří nechali psy navzájem se očichat a ti, kteří nechali psy vyblbnout se. Těch posledních je od začátku nejméně, těch prvních nejvíce. Od mala měla Sofa kamaráda Labradora-asi 2letého. Majitelka byla v pohodě, ať dělala Sofa cokoli, nikdy labradorovy nic neudělala a majitelka to věděla. Že hry jen vypadají drsně. Ale když jsme labradora potkali s majitelem, bylo po hře. Majiteli se to nelíbilo, měl strach, že Sofa psovy něco udělá.
Pokud potkáme cizího psa, sleduji nejen chování psa, ale i majitele. A pokud se podaří, že majitel svolí ke společnému vyběhání psů, snažím se respektovat majitele. Připadá mi lepší, psa trochu pokárat, než přijít o potenciálního psího kámoše.
Pokud mi jiný pes toho mého rdousí tak, že už kvílí a před psem utíká (opravdu utíká-nedělá volavku) a "hra" je tak poněkud jednostranná, připadá mi, že jde spíše o jakousi šikanu, tak z toho taky nejsem zrovna nadšená.
Psy jsme měli doma různé, křížence i nekřížence. Snad každé plemeno má svá specifika, stejně jako každý jedinec.
Před půl až třičtvrtě rokem bych si ze Sofčiného vrčení vůči jinému psovy nic nedělala, vím, že vše by bylo v pohodě. Ale dnes je vrčení poněkud jiného rázu, opravdu dominantního. Ale fenám se nevyhýbáme, spíše se snažím fenu naučit, aby tyto situace přenechala k řešení mě.
A naučit psa povel "DOST!" a podobně, rozhodně není k zahození.
Takže pro Báru: pokud jsou hrátky tvého psa na majitele "moc", pokus se mu věci vysvětlit-že tvůj pes, tomu jeho neublíží (pokud si tím jseš jistá). Pokud to majiteli nestačí, psa bych trochu usměrnila.
Jo a na blbou paní bych se vykašlala. Takovým lidem opravdu nemá smysl cokoliv vysvětlovat. Stejně člověka neposlouchají.
Ale to vše, je jen můj názor :-)