něco pro pobavení

[Fianna]

Určitě jste s vaším miláčkem zažili spoustu humorných historek, takže bych ráda toto forum trochu rozjasnila něčím veselejším, než jsou jen dohady

Ale přidám vám jednu humornou historku.
před pár dny jsme byli s vlčetem na ranní procházce (tak kolem šesté). Ta se skládá z půlhodinového tréningu (aby si ty povely hezky pamatoval a neměl se na co vymlouvat a tak půl až třičtvrtěhodinového volného pobíhání.
I po tréningu dostal mladej pán volno a všchno v pohodě až do té chvíle, než ulovil tak 2 dny tuhého holuba. Dovedete si vůbec představit vlka, který se řítí ranním sídlištěm jak neřízená sřela s holubem v držce a trhá (fakt luxusní projev divočiny)? Z holuba postupně opadávalo peří, křidýlka, pak i hlavička a ten parchant se ne a ne na něco chytit.
Nepomáhalo přemlouvání, pamlsky, křičení, přivolání, prostě lautr nic.
Babky pokřikovaly, že je sežere (jako by ho v tu chvíli zajímaly, když měl svou kořist a já jsem si říkala, kde jsem udělala chybu ve výcviku, vždyť poslouchá na slovo.
Zachránil mě až lupus, kterýho jsem nemilosrdně vyzvonila z postele a když se přpotácel, malej jako zázrakem zapomněl na holuba a radostně letěl tátu přivítat.

a z toho plyne ponaučení .... vlk je nádherné zvíře, ale s přírodou si není radno zahrávat.


a ještě jedna poněkud humorná a kratší historka.
jdu takhle ráno se psem a zastavila mě babka a povídá: "jééé, ten je ale krásnej. To je ten ne? pravej vlčák?"
já??? šrotuje mi hlavou, co tím chtěl básník říct, ale neměla jsem to srdce říct jí že je falešnej, nebo tak nšěco. tak povídám:"ne, to je československej vlčák."
Babka: No já jsem si říkala, že vypadá spíš jako vlk
já: no on je taky z části vlk, to plemeno bylo vyšlechtěný z vlků a NO
babka: ahááá, já už to chápu. československej jako proto, že jeho matka je čška a táta slovák?
Já: (jak mluvit do dubu) ... nezlobte se, musíme letět .... (fakt jsem nemohla

P.s. sorry za tu prasáckou češtinu, upřímně se stydím ale házela jsem to do jednoho audítka na jiný server a pro jinou věkovou kategorii, takže to snad po mě přečtete.
P.p.s. - lupus je ID mého přítele na tom serveru

[artus]

ahoj, mám s bráchou tveho psa alfem podobné zkušenosti, nutno podotknout že jim ještě není 6měs., sice poslechne, ale jakmile jde o něco k ulovení a sežrání nebo hru s jinými psi je to konec. Mohl by mi nějaký výcvikář nebo někdo kdo má s výcvikem čsv zkušenosti poradit jak vypilovat přivolání v případech kdy je pro čsv silnější hra se psi nebo chuť na něco dobrého než nějaké ke mně a v jakém věku psa lze očekávat jaké výsledky?
Děkuji, Dan

[saschia]

Jaj, s privolanim nepomozem, moja hnusoba si zo mna robila na cvicaku prdel, prvy krat tam posluchla az ked sme robili privolacku dvoch psov naraz. To vsetkym padli sanky. A prosim pekne, ona predtym privolanie ovladala perfektne. Hol, tiez mlada pubertacka, plot je zaujimavejsi nez panicka, do momentu ked ju panicka priviaze k plotu, vtedy je plot nezaujimavy a strasne tuzime po panicke.

Ale pridam jednu smiesnu prihodu. Keika mala budu postavenu na podstienke vedla domu, pod budou kus betonu a pod tym zem. Jedneho dna, mala asi tak set ci sedem rokov, som sa s mamou rozpravala, reku vyhodim staru vrzgajucu postel a dam si len matrac na zem. A mama mi na to vravi, ze spat priamo na zemi v dome bez pivnice (sklep) pod tou zemou nie je zdrave. A co na to nas pes? Do rana si pod budou pivnicu vykopala. No a potom ze vraj pes nerozumie ludskej reci

[Fianna]

Jo jo, bráškové se nezapřou Joshuovi hodně pomohlo to, že chodím každý večer s kamarádkou, která má dospělou NO a on jí vzal za svou starší psí tetu. Od ní se třeba naučl neskákat radostně na každého koho má v dohledu deseti mil, ale když už jsem zvědavej, tak si jenom čuchnu a jdu dál, když mi to prochází a dost podstatně se zlepšilo přivolání, protože Tori ní vidí, že přiběhne pokaždé, tak to začal dělat taky
A v neposlední řadě co mi hodně pomohlo s tím lovením (nb Joshua je vášnivý lovec je naprostá změna hlasu. Sice si v tu chvíli člověk připadá, jako když šišlá na miminko a ostatní koukají divně, ale za to nám náš hafoš přeci stojí, ne

U nás u rybníka se válí asi týden stará tuhá kachna a po incidentu s holubem jsem se rozhodla změnit strategii když ru mršinu našel a začal s ní řádit, řekla jsem si, že zkusím pravý opak než posledně... Zavolala jsem na Joshe, aby si mě všimnul a pak jsem nabrala čáru pryč. Chudák se zděšeně rozhlížel, jakto že ho nehoním a pak s tou kachnou běžel za mnou. Tak jsem přidala a ještě jsem na něj volala takovým tím hlasem jako na štěně (no pojď honem, ke mě ... tleskala jsem ...) a on byl chudák tak vystrašenej, že mu někam zmizím, že po chvilce pustil strachy i kachnu, jen aby mě dohonil. Kamarádka měla alespoň veselou zábavu a já trochu tělocviku.
Chodíme dost často podobnou trasu (to vyjde akorát na ty 2 hoďky psího lítání) a včera tu mršinu nechal být skoro bez tyjátru a během pár minut, takže jsem na něho náleýitě hrdá ... ale byl to boj )

[Kouřa]

Podobna historka, podobne tema:

Sel jsem tuto sobotu s Kippem (14mes CV pes) takovy maly dogtrek cca 30km kolem Berouna. V lese byl lehky poprasek a krome obcasnych poryvu vetru bylo nadherne slunecne pocasi.

Po par kilometrech, kdyz jsem uznal ze se hafan nestydi a obstojne tahne, jsem mu dal svobodu a vypnul ho ze snury. Radostne si behal tam a zpet, zatimco ja jsem pokracoval ve sviznem masirovani. Asi po dvou hodinach neruseneho pochodu zacal vetrit s frnakem uplne vzhuru, tak jako kdyz vyje. Prislo mi to podivne, protoze vetsinou cucha na zemi treba stopy zvere. Rozhlizel jsem se do vetvi stromu, co by to mohlo byt?
Kipp byl ode me asi 10 metru, kdyz tu nahle jsme oba soucasne spatrili dva burty povesene asi 1,5 m vysoko na vetvi blizkeho kere. Kipp byl samozrejme rychlejsi, burta si i pres me varovani ulovil a nez jsem stacil vyhruzne dobehnout a zarvat tak prvniho "vdechnul" Hodne jsem se rozcilil (asi proto ze neco takoveho jsem v lese jeste nezazil - burty na vetvich keru) Toto rozcileni zpusobilo, ze druheho burta Kippas vypliv a presunul se ode me do bezpecne vzdalenosti Sebral jsem burta a zacal nacvicovat privolani v situaci kdy pes vi ze neni vse O.K. Takové to: pocem at ti to muzu vysvetlit

Kdyz se to po chvili podarilo. Precijen toto nacvicujeme nyni v puberte, velmi casto. Zacal jsem nacvik odmitani burta. Nabizel jsem mu ho se slovy: Vidis to? Chces to zkusit? OPOVAZ SE!! Kipp citil ze burt je moc dobry (i kdyz doma v zivote zadnou uzeninu nemel) ale na druhou stranu zna muj ton hlasu a tak se osival a radeji odvracel cumak pryc. Sikula.

A TED PRIJDE TO NEJLEPSI: V tu chvili, kde se vzala, tu se vzala, jakasi pani, ktera na me najednou celkem vazne zacala:
Ten burt, kterym krmite toho psa je vas?
JA (celkem nevrle): NE, ten je lesni.
ONA: Tak teda pane, to ste ho nemel brat! ten je nas! My to tady rozvesujeme pro deti! takhle nam kazite hru!
(upozornuji ze jsme byli v beznem lese)
JA: Hmm, tak ja z toho mam obrovskou radost (ironicky), ze muj pes nasel zavesenyho burta v lese. Co myslite ze ted delam? snazim se ho naucit aby si toho nevsimal, mimochodem, to je vybornej napad veset detem burty v lese na strom (opet ironicky)

Pani byla jeste vic rozcilena a u me to vyvolalo opacnou reakci, prestal jsem se bat ze ten prvni burt mohl byt otraveny (kdyz byl pro deti) a zacal jsem se smat, do jake situace se clovek muze v lesich u Berouna v polovine ledna dostat Pani jeste neco brblala, ale ja vzal Kippa a mazali jsme ukrajovat dalsi metry a kilometry nasi tury.
A druhej burt? Zustal tam pro srnky Anebo ho po Kippovi dorazili pionyri

[Peťo_Bano]

Práve dnes sme boli v meste (poprvýkrát) a keďže časke je ešte šťeňa, nemá náhubok, čo je samozrejme v rozpore so zákonom. Stáli sme pred supermarketom, keď sa pri nás pristavil jeden pán [ako obvykle] a s drsným tónom mi oznámil: "Pane, váš pes nemá košík!!!" S kľudom angličana som mu odvetil: "Áno, samozrejme, ani sa nechystáme nakupovať", čo ho samozrejme rozčúlilo . Napálený si to zamieril ku neďalekej hliadke mestskej polície, ktorá po chvíľke so zadržiavaným smiechom blížila k nám. Samozrejme, začali vypisovať blokovú pokutu za porušenie nariadenia mesta a taktiež som bol pokáraný za nevhodné správanie. Na ich otázku, prečo som odpovedal takto, som len odvetil, že správne po slovensky poznám iba náhubok pre psa .
Na moje počudovanie policajti zobrali tento argument a po chvíľke uvažovania roztrhali papier s blokovou pokutou so slovami "Pre dnešok..." a s ubezpečením o zabezpečením náhubku odišli...
Peťo Bano - vlk

[artus]

Taky jednu do placu: včera jsem šel se psem 6měs.čsv z práce (občas ho beru sebou), z Benešova k nám na vesnici cca 6km přes Konopiště,manželka jela autem. Předem musím říct že náš Alfík je celkem flegmatik, na cvičáku ale i jinde nezavrčí jen si občas kousne do hadříku a raději se pohoní s ostatními psi, pokusi o vydráždění většinou končí jeho ulehnutím na záda s prosbou podrbej mě a nevotravuj s nějakým peškem, ale zpátky k cestě: mašírujem si to kolem zámku kde u cesty stojí hospoda Stará Myslivna, pes se najednou zastavil a začal vrčet a pouštět hrůzu tak jak jsem ho ještě nikdy neslyšel, koukám na něj a on úplně šílel cenil zuby a štěkal, otočím se zpátky do směru naší cesty a vidím u kraje stojí dřevěnej panák-myslivec ve velikosti 2m a v ruce má napřaženou vařečku, tak povídám to je hodnej pejsek, tak je to dobře pozoooor je to sičák, dej si na něj pozor a pes štěkal jako a vrčel jako o závod, dostal velikou pochvalu, postupně se uklidnil po velkém přemlouvání si panáka očuchal a mazali jsme dál.
Dan a Alf

[Fianna]

Tak ty příhody jsou fakt luxusní, lesní buřt i košík

Artusi, Joshua dělá to samý. Asi to mají v rodině Jdeme si takhle po Václaváku a najednou se mi zarazilo vodítko, tak se otočím a za mnou stojí naježenej Josh, jako ježek, zapírá se zadníma jako že dál nepůjde a vrčí, až se lidi otáčí a začínají nás obloukem obcházet. Tak jsem se koukla směrem, kterým hrozí a ejhle, tam kráva z EU. Nejdřív jsem si myslela, že to bylo jen takový pomatení smyslů, ale teď vím, že kdykoliv narazíme na hrozbu jménem "umělá kráva zkrášlující naše město" i vlk pozná, jakej je to hnus

[wami]

Z jineho serveru, ovsem tahle historka me dostala na kolena...

co se může naučit pes při správném vedení (téma je "jak naučit štěně čistotnosti")

Tohle téma mi připomělo naše známé, kteří fenku německého ovčáka učili čistotnosti - upozorňuju že to bylo v létě.
Bydleli na vysočině v baráčku se zahradou, fenku měli doma a když jako malá udělala louži uvnitř použili metodu - vymáchat v tom čumák, a pak ji ještě za trest hodili otevřeným oknem na dvůr. Když jsme tam přijeli asi za rok a půl na zimu, bylo nám divný, proč mají otvřené okno, i když venku mrzlo. Ona se totiž čubina naučila klidně doma vyčůrat, pak k tomu čuchla a vyskočila oknem ven. A bylo jí jedno, jestli je otevřený nebo ne

[Anavi]

Wami, tak tahle "skákací" historka mě dostala taky. Ty psi nás maj někdy prostě na háku

[artus]

1.včera v poledne telefon, volá mi sousedka z vesnice do práce pane běhá vám pes po vesnici, sednu do auta letim domu, alfík sedí u vrat a čeká, jdu za sousedkou, děkuju za zavolání a ona povídá: koukněte se na plot a na naši jabloň - v plotě prokousaná díra(poplastované pletivo), jabloň 2,5m vysoká je holá téměř bez větví (byly na ní navěšené kousky špeku pro sýkorky), pěkně mě vypeklo naše 6,5měsíční čévečko že?
2. odpoledne jdeme do lesa vyběhat, pocvičit a tak, trénovat reakce na zvěř, pěkně si vyšlapujem, tu srna tu bažant pořád stejné okamžitá reakce, start, dlouhá šňůra fůůůůj a buch, ale k věci: alfík se mi pozapoměl někde vzadu cca 100m, říkám si schovám se zapískám ať si mě najde, pískám nic znovu nic, najednou slyším pískání o život, letím zpátky alfík v tlamě malého zajíce velikosti potkana, naježenej a snaží se mi utéct, následuje skok po šňůře fůůůůj, buch, chytim ho, zajíček ještě žije, čapnu psa za kožich pusť, fůůj, bytka jako o život, hrubé násilí, ale ruku do tlami jsem fakt nestrčil už byla plná krve zajíček nežije, rychle ho spolknul, strašná bytka, zalehnutí, nezkrotná zuřivost pokus o kousání strach o kořist, vztek, 10min.poslušnosti a do večera po náladě.
to je můj mazlíček, když je kořist na blízku.
dan

[Hanka]

No tak já taky jednu, ale už je 13let stará. Když jsme ještě měli psy na dvorku, který byl asi 200m od našeho domu a čévéčko jsme měli teprve chvilku , což znamená, že jsme ještě měli slepice. Náš podnik pořádal hromadný nákup krůťat, už trošku poodrostlých, bratru 200Kč za kousek. Jali jsme se tedy stavět opravdu bytelný výběh, který by čévéčku odolal. Takže z pletiva, co se dávalo do betonu, i strop. A pochopitelně na části dvorku, kde byla podlaha betonová. V den Dé jsme umístili krůťata do nového výběhu, ukázali jim kde mají papat.kde je boudička na spaní, seznámili je s Dastynkou a odešli na zbývající dvě hodiny do práce. Po příchodu z práce nás u plotu do dvorku nikdo nevítal............ Dastynka seděla uprostřed krůtího výběhu a hleděla do strany. Znáte ten pohled, kdy pes dělá, že tam vlastně vůbec není? Kolem sebe naskládané krůty, všechny tuhé. Ani nebyly roztrhané, žádná krev, prostě je jen pomačkala až přestaly dýchat. Co bylo dál nebudu psát, mohli by to číst ochránci zvířat. Ale nemohli jsme přijít na to, jak se tam dostala. Pak jsme usoudili, že jediné místo je takový odtokový kanálek, malinká škarpička, kudy odtékala z výběhu voda. Ale i morče by se muselo přikrčit. Takže krůty byly vařené, každý den dostali jednu. To bylo asi nejdražší krmení pro psy. Hanka