Problém s "agresí" ze dne na den

Libor · 10-08-2010, 08:44

Ahoj,
začali jsme mít doma "malej" problém. Žijeme v bytě v Praze spolu s kamarádem už asi 5 let kterej má svůj vlastní pokoj. Je většinu času ze dne pryč kvůli práci ale to je asi jedno. No a teď ten problém. Máme už přes dva roky Trewise, kterej s námi a spolubydlícím vyrůstal od malička a nebyl mezi námi čtyřmi problém. Pokaždé když spolubydlící přišel v noci z práce, tak se Trewis přihrnul a nechal se mazlit a drbat na půpku a tak. Jenže je to asi týden co místo mazlení začal vrčet, jěžis se a dnes ho i pěkně rafnul do ruky. Psa po každý usměrníme, svalíme na zem (i na záda) a necháme ať si ho podrbe na břichu. Jenže to moc nepomáhá. Pořád bručí a štěká. Piškoty si od něj vezme ale dost nedůvěřivě a pak zase vrčí a ježí se. Napadlo nás s Kamilou, že jestli nezkouší nějakou dominanci nebo jestli mu jen tak necvaklo

. Je to náš první vlčoun s kterým jsme si dost užili, i po jeho zdravotní stránce, tak doufám, že nám někdo poradí jak vyléčit i tu jeho duševní...
Předem díky.
Libor

Pavel · 10-08-2010, 10:12

Trewis prostě dospívá, takže si zřejmě hledá své místo v hierarchii. Nebo se něco mezi ním a spolubydlícím něco přihodilo, o čem nevíš. Ale určitě Ti asi nikdo neporadí bez toho, aby to viděl.

jerabekj · 11-08-2010, 11:37

Ahoj Libore,
je mu přes dva roky a pravděpodobně si začal uvědomovat, že ten člověk do vaší smečky nepatří. Možná i začal na něm vnímat věci, kterých si jako štěně nevšímal. Stačí abyste se se spolubydlícím pohádali nebo i jen aby vás nějakým způsobem štval (nebo vy jeho) a tohle dospělý pes vycítí a pak se podle toho může chovat. Vztah Agyra k mojí bývalé přítelkyni se vyvíjel od bláznivé lásky, přes respekt, despekt až po (naštěstí jen) naprostou ignoraci, jak náš vztah upadal. Další věcí je, že "nečlen smečky" bude první obětí pokusu o dominanci, což by i sedělo k tomu věku.

Je třeba si uvědomit, že na 90% se VÁM nepodaří psovi vysvětlit, že má JEHO nechat napokoji. Nejlepší by bylo, aby si tohlo (s vaším případným přihlížením) vyřešil váš spolubydlící sám. Kromě venčení a krmení, by pes měl pocítit i dominanci. Nevim jakou má váš spolubydlící náturu, ale když už ho kousnul, měl s nim bez nejmenší milosti a ohledu na to, že je pes váš, vytřít podlahu a pak s nim udělat na vodítku nějakou poslušnost s případnou pochvalou - prostě mu dát najevo kam patří.

Já jsem něco obdobného zažil s Agyrem a nebylo to vůbec příjemný. Nastěhoval jsem se k přítelkyni a její sestře do bytu který si pronajímaly. Tehdy bylo Agyrovi už kolem 6ti let. Byl "oh" (dobrácký, méně dráždivý) a všechno fungovalo asi rok a půl celkem dobře. Bohužel, sestra přítelkyně byla vysoká (185) a dost živelná (radost ze života projevovala výskáním a skákáním až do stropu) a navíc se odmala bála psů. Ironie byla, že Agyr ji během toho roku a půl odnaučil se psů bát. Měla ho ráda, často se s nim mazlila a naopak když od nás dostal do kožichu, tak na nás ječela, že je zvíře, že za nic nemůže a že se k němu nemůžeme takhle chovat. To byl její osudný omyl, který spolu s drobnými ústupky během toho roku a půl, které mu udělala a mazlením o které Agyr nikdy moc nestál (od nikoho), vyústil v otevřený konflikt. Mnohokrát jsem jí říkal, že na ní Agyr při mazlení blbě kouká a odpovědí bylo vždy "když on je tak krásnej a má to tak rád" a "on by mi nic neudělal" atp. Bylo to na Vánoce, měli jsme na návštěvě mámu a další sestru holek, kterou Agyr nikdy nemusel a málem ji nepustil do bytu. Zkrátka byl napjatý a navíc i nevyvenčený, protože jsme zaspali. Šel jsem se napít a Agyr si lehnul do obyváku a čekal až půjdeme ven a Dáša si k němu bohužel dřepla a chtěla se mazlit, on zavrčel, ona se lekla a Agyr po ní jak vstávala skočil. Naštěstí se nezakousl - chytil ji za ruku kterou se bránila a jak jsem ho strhnul, tak byla poškrábaná, i když celkem hluboko. Sestra s námi pak bydlela ještě půl roku a bylo to dost krušný: odcházet později než sestra, vracet se dřív nebo psa zamknout v ložnici, večer hlídat, případně chodil i po bytě s košíkem. Snažil se vyprovokovat další konflikt, když šel okolo ní, tak zvedal ohon, schválně si lehal k jejímu křeslu a čuměl na ni ... prostě provokace a díky jeho tvrdé palici se mi nepodařilo mu vysvětlit, že tohle prostě nesmí ... v tomhle měl bohužel jasno. Asi po dalším roce, kdy jsem v bytě zůstal sám, mne začala chodit učit Angličtinu. Zpočátku jsem Agyra zavíral, pak hlídal a nakonec jsem zjistil, že už ji víceméně ignoruje ... stejně jsem ho ale vždycky při její návštěvě hlídal.

Samozřejmě, když se to tehdy stalo, tak její první argument byl "dyt je to pes, to si nesmí dovolit" ... ironie

Bára · 11-08-2010, 12:12

Hm, spíš než na dominanci bych to viděla na rozmazlenost. Kdy a proč vrčí nebo vyjíždí?

Já nejsem psí psycholog :-) Ale psa bych začala ignorovat a krmit a venčit by ho začal druhý člen rodiny. Doma by za sebou coural vodítko.

jerabekj · 11-08-2010, 12:46

Quote:

Originally Posted by Bára

Hm, spíš než na dominanci bych to viděla na rozmazlenost. Kdy a proč vrčí nebo vyjíždí?

Já nejsem psí psycholog :-) Ale psa bych začala ignorovat a krmit a venčit by ho začal druhý člen rodiny. Doma by za sebou coural vodítko.

Vodítko je fajn na odchycení kvůli trestu, ale jako prevence pokousání rozhodně nestačí, pokud ho člověk nedrží v ruce. V běžném bytě psa od jeho "soka" v okamžiku kdy ho vidí dělí tak 1-2 skoky a takhle rychle po vodítku pán skočit nestihne.

Spolubydlící by se měl podílet na výchově, krmení, venčení ... jenže tak nějak předpokládám, že se psy nemá zkušenost a nijak po vlastním netouží. Takového člověka naučit jak se bránit dotírání psa moc nejde. Odhaduju, že pokud pes "nedostane rozum" sám, tak do roka bydlíte zvlášť.

yzengrin · 11-08-2010, 12:49

Quote:

Originally Posted by Bára

Hm, spíš než na dominanci bych to viděla na rozmazlenost. Kdy a proč vrčí nebo vyjíždí?

Já nejsem psí psycholog :-) Ale psa bych začala ignorovat a krmit a venčit by ho začal druhý člen rodiny. Doma by za sebou coural vodítko.

Osobně to vidím spíš na něco podobného co psal JerabekJ. Jako rozmazlenost mi to nepřipadá. A tím, že já začnu ignorovat atd. svého psa, nesrovnám jeho vztah s někým jiným. Ale mám také své první čsv.

Spíše mne napadlo, jestli nedošlo mezi spolubydlícím a psem k nějakému konfliktu, o kterém majitel neví.

jerabekj · 11-08-2010, 13:10

Quote:

Originally Posted by yzengrin

Spíše mne napadlo, jestli nedošlo mezi spolubydlícím a psem k nějakému konfliktu, o kterém majitel neví.

... a navíc máte fenky

Bylo by snadný začít podezřívat spolubydlícího, ale toho bych se vyvaroval. Spíš bych to viděl na ústupek. Např. pes poprvé zkusil zavrčet nebo šlohnul spolubydlícímu rohlik a ten vycouval a nikomu o tom neřekl ... to by teoreticky mohl být základ současného konfliktu.

Dakouš nemusí lidi v maskáčích a kolem roku se bál malých kluků mezi 3-6 lety. Děti mu neubližovali a v maskáčích chodí chovatel ... a ten štěňata netýral.

yzengrin · 11-08-2010, 13:13

Quote:

Originally Posted by jerabekj

... a navíc máte fenky

Bylo by snadný začít podezřívat spolubydlícího, ale toho bych se vyvaroval. Spíš bych to viděl na ústupek. Např. pes poprvé zkusil zavrčet nebo šlohnul spolubydlícímu rohlik a ten vycouval a nikomu o tom neřekl ... to by teoreticky mohl být základ současného konfliktu.

Dakouš nemusí lidi v maskáčích a kolem roku se bál malých kluků mezi 3-6 lety. Děti mu neubližovali a v maskáčích chodí chovatel ... a ten štěňata netýral.

Asi jsem to špatně formulovala, myslela jsem jakýkoli konflikt..třeba i co popisuješ ty. A že mám fenu....hooodně málo znáš Sofu!

Bára · 11-08-2010, 13:15

No tak je na druhou stranu těžké chtít od někoho, komu pes nepatří, aby se mu x hodin denně věnoval, aby ho pes nepokousal.

Můžu jen říct, co bych udělala já - pes by coural neustále vodítko a jakmile by si něco zkusil se zavrčením, tak nezájem a okamžitě ať vypadne (zavřít někam, prostě vyhodit "ze smečky")

Pravdou je, že mám fenku a měla jsem jen fenky a od mala jsem je zvykala, že můžu všechno, když si usmyslím.

jerabekj · 11-08-2010, 13:20

Sofu neznám, ale jak už tady bylo několikrát psáno ... s fenkami většinou co se týká dominance problém nebývá.

Dakoušovi teď budou dva roky a zatim je vše rámcově OK. Sice když chce spát a já se chci mazlit tak většinou bručí, ale já se s nim prostě pomazlilm a dám mu pokoj. S jídlem je to zatim taky vklidu. Dokonce si nad plnou miskou nechá dát pusu na čumák, ale nedělám mu to moc často, protože se netváří úplně šťastně

.

10-08-2010, 08:44	#1
Libor Junior Member Join Date: Aug 2010 Location: Praha Posts: 5	Problém s "agresí" ze dne na den Ahoj, začali jsme mít doma "malej" problém. Žijeme v bytě v Praze spolu s kamarádem už asi 5 let kterej má svůj vlastní pokoj. Je většinu času ze dne pryč kvůli práci ale to je asi jedno. No a teď ten problém. Máme už přes dva roky Trewise, kterej s námi a spolubydlícím vyrůstal od malička a nebyl mezi námi čtyřmi problém. Pokaždé když spolubydlící přišel v noci z práce, tak se Trewis přihrnul a nechal se mazlit a drbat na půpku a tak. Jenže je to asi týden co místo mazlení začal vrčet, jěžis se a dnes ho i pěkně rafnul do ruky. Psa po každý usměrníme, svalíme na zem (i na záda) a necháme ať si ho podrbe na břichu. Jenže to moc nepomáhá. Pořád bručí a štěká. Piškoty si od něj vezme ale dost nedůvěřivě a pak zase vrčí a ježí se. Napadlo nás s Kamilou, že jestli nezkouší nějakou dominanci nebo jestli mu jen tak necvaklo . Je to náš první vlčoun s kterým jsme si dost užili, i po jeho zdravotní stránce, tak doufám, že nám někdo poradí jak vyléčit i tu jeho duševní... Předem díky. Libor

11-08-2010, 11:37	#3
jerabekj Junior Member Join Date: Aug 2008 Location: Prague, Czech Republic Posts: 229	Ahoj Libore, je mu přes dva roky a pravděpodobně si začal uvědomovat, že ten člověk do vaší smečky nepatří. Možná i začal na něm vnímat věci, kterých si jako štěně nevšímal. Stačí abyste se se spolubydlícím pohádali nebo i jen aby vás nějakým způsobem štval (nebo vy jeho) a tohle dospělý pes vycítí a pak se podle toho může chovat. Vztah Agyra k mojí bývalé přítelkyni se vyvíjel od bláznivé lásky, přes respekt, despekt až po (naštěstí jen) naprostou ignoraci, jak náš vztah upadal. Další věcí je, že "nečlen smečky" bude první obětí pokusu o dominanci, což by i sedělo k tomu věku. Je třeba si uvědomit, že na 90% se VÁM nepodaří psovi vysvětlit, že má JEHO nechat napokoji. Nejlepší by bylo, aby si tohlo (s vaším případným přihlížením) vyřešil váš spolubydlící sám. Kromě venčení a krmení, by pes měl pocítit i dominanci. Nevim jakou má váš spolubydlící náturu, ale když už ho kousnul, měl s nim bez nejmenší milosti a ohledu na to, že je pes váš, vytřít podlahu a pak s nim udělat na vodítku nějakou poslušnost s případnou pochvalou - prostě mu dát najevo kam patří. Já jsem něco obdobného zažil s Agyrem a nebylo to vůbec příjemný. Nastěhoval jsem se k přítelkyni a její sestře do bytu který si pronajímaly. Tehdy bylo Agyrovi už kolem 6ti let. Byl "oh" (dobrácký, méně dráždivý) a všechno fungovalo asi rok a půl celkem dobře. Bohužel, sestra přítelkyně byla vysoká (185) a dost živelná (radost ze života projevovala výskáním a skákáním až do stropu) a navíc se odmala bála psů. Ironie byla, že Agyr ji během toho roku a půl odnaučil se psů bát. Měla ho ráda, často se s nim mazlila a naopak když od nás dostal do kožichu, tak na nás ječela, že je zvíře, že za nic nemůže a že se k němu nemůžeme takhle chovat. To byl její osudný omyl, který spolu s drobnými ústupky během toho roku a půl, které mu udělala a mazlením o které Agyr nikdy moc nestál (od nikoho), vyústil v otevřený konflikt. Mnohokrát jsem jí říkal, že na ní Agyr při mazlení blbě kouká a odpovědí bylo vždy "když on je tak krásnej a má to tak rád" a "on by mi nic neudělal" atp. Bylo to na Vánoce, měli jsme na návštěvě mámu a další sestru holek, kterou Agyr nikdy nemusel a málem ji nepustil do bytu. Zkrátka byl napjatý a navíc i nevyvenčený, protože jsme zaspali. Šel jsem se napít a Agyr si lehnul do obyváku a čekal až půjdeme ven a Dáša si k němu bohužel dřepla a chtěla se mazlit, on zavrčel, ona se lekla a Agyr po ní jak vstávala skočil. Naštěstí se nezakousl - chytil ji za ruku kterou se bránila a jak jsem ho strhnul, tak byla poškrábaná, i když celkem hluboko. Sestra s námi pak bydlela ještě půl roku a bylo to dost krušný: odcházet později než sestra, vracet se dřív nebo psa zamknout v ložnici, večer hlídat, případně chodil i po bytě s košíkem. Snažil se vyprovokovat další konflikt, když šel okolo ní, tak zvedal ohon, schválně si lehal k jejímu křeslu a čuměl na ni ... prostě provokace a díky jeho tvrdé palici se mi nepodařilo mu vysvětlit, že tohle prostě nesmí ... v tomhle měl bohužel jasno. Asi po dalším roce, kdy jsem v bytě zůstal sám, mne začala chodit učit Angličtinu. Zpočátku jsem Agyra zavíral, pak hlídal a nakonec jsem zjistil, že už ji víceméně ignoruje ... stejně jsem ho ale vždycky při její návštěvě hlídal. Samozřejmě, když se to tehdy stalo, tak její první argument byl "dyt je to pes, to si nesmí dovolit" ... ironie Last edited by jerabekj; 11-08-2010 at 11:41.

11-08-2010, 12:12	#4
Bára Junior Member Join Date: Mar 2010 Location: Prague Posts: 137	Hm, spíš než na dominanci bych to viděla na rozmazlenost. Kdy a proč vrčí nebo vyjíždí? Já nejsem psí psycholog :-) Ale psa bych začala ignorovat a krmit a venčit by ho začal druhý člen rodiny. Doma by za sebou coural vodítko. Last edited by Bára; 11-08-2010 at 12:15.

10-08-2010, 10:12	#2
Pavel Moderator Join Date: Sep 2003 Posts: 2,190	Trewis prostě dospívá, takže si zřejmě hledá své místo v hierarchii. Nebo se něco mezi ním a spolubydlícím něco přihodilo, o čem nevíš. Ale určitě Ti asi nikdo neporadí bez toho, aby to viděl.

11-08-2010, 13:15	#9
Bára Junior Member Join Date: Mar 2010 Location: Prague Posts: 137	No tak je na druhou stranu těžké chtít od někoho, komu pes nepatří, aby se mu x hodin denně věnoval, aby ho pes nepokousal. Můžu jen říct, co bych udělala já - pes by coural neustále vodítko a jakmile by si něco zkusil se zavrčením, tak nezájem a okamžitě ať vypadne (zavřít někam, prostě vyhodit "ze smečky") Pravdou je, že mám fenku a měla jsem jen fenky a od mala jsem je zvykala, že můžu všechno, když si usmyslím.

11-08-2010, 13:20	#10
jerabekj Junior Member Join Date: Aug 2008 Location: Prague, Czech Republic Posts: 229	Sofu neznám, ale jak už tady bylo několikrát psáno ... s fenkami většinou co se týká dominance problém nebývá. Dakoušovi teď budou dva roky a zatim je vše rámcově OK. Sice když chce spát a já se chci mazlit tak většinou bručí, ale já se s nim prostě pomazlilm a dám mu pokoj. S jídlem je to zatim taky vklidu. Dokonce si nad plnou miskou nechá dát pusu na čumák, ale nedělám mu to moc často, protože se netváří úplně šťastně .