PROSÍM o pomoc - leukemie

[Hanka]

Je mi to opravdu moc líto, upřímnou soustrast. Jsem ráda, že byla Cherry u vás, měla hezký život.

[Pavel]

Originariamente inviata da Marinette

Děkuji moc všem za pomoc - CHERRY DNES BRZO RÁNO UMŘELA.
Snad jí bude v tom psím nebi dobře. Budeme na ni stále vzpomínat...v srdcích bude pořád s náma.

Myslím, že tam bude v dobré společnosti. Upřímnou soustrast

[Dayen]

Upřímnou soustrast.

[CDaniela]

Originariamente inviata da Marinette

Děkuji moc všem za pomoc - CHERRY DNES BRZO RÁNO UMŘELA.
Snad jí bude v tom psím nebi dobře. Budeme na ni stále vzpomínat...v srdcích bude pořád s náma.

Děkuji vám všem za pomoc a dodání síly v tomto strašném boji.

Je dobře, že to bylo tak rychlé samozřejmě to na smutku nic neubírá ...

[mellorn]

soucitim s vami...Myslim,ze byla usetrena velkeho trapeni a je dobre,ze jsi mohla byt v te chvili s ni... preju vam,at se s tim vyrovnate co nejdriv a co nejlip....

[Bára]

To je mi líto :-( Alespoň se dlouho netrápila a měla krásný dlouhý život...
Upřímnou soustrast

[Edenseveru]

Je mi líto že jste tak rychle prohráli , ale asi to mělo být .. a odešla sama a v klidu.
My zatím bojujeme, ale už se mořím s tou myšlenkou ... že budu muset ...

Je to strašné , tak moc to bolí , nedokážu si představit mít jen jednoho psa - to musí být naprosto šílené !! mít pak pusto a prázdno

Drž se!
Lucie

[Janiz]

To je nám moc líto!! Drželi jsme palce Cherry, teď budeme držet vám, ať se s jejím odchodem co nejrychleji vyrovnáte!!

[Marinette]

Moc vám všem děkuju. Bylo to tak rychlé...ještě před týdnem běhala po zahradě. Strašně to bolí, ale člověk se s tím musí nějak poprat. Už teď tu chybí, je tu tak prázdno....vždycky ležela u krbových kamen s náma, ikdyž měla venku kotec. S tátou jsme jí pochovali na zahradě...už je určitě v nebi.
Ríkám si proč v 21.století, když umíme lítat do vesmíru, neumíme se poprat s jednou hloupou nemocí. Snad jsem udělal maximum....pořád si říkám, proč jsme nedostali víc času, určitě bych něco vymyslela.

[Helenasotis]

Téhle zprávy jsem se celou dobu bála... Sama moc dobře vím, jaké to je, když Vám členové rodiny (čtyř i dvounozí) odcházejí na rakovinu
Držte se a zkuste se utěšit tím že to právě bylo tak rychlé (není nic horšího než se týdny či měsíce dívat, jak Vám blízká bytost schází před očima...)

[alexa]

Originariamente inviata da Marinette

Moc vám všem děkuju. Bylo to tak rychlé...ještě před týdnem běhala po zahradě. Strašně to bolí, ale člověk se s tím musí nějak poprat. Už teď tu chybí, je tu tak prázdno....vždycky ležela u krbových kamen s náma, ikdyž měla venku kotec. S tátou jsme jí pochovali na zahradě...už je určitě v nebi.
Ríkám si proč v 21.století, když umíme lítat do vesmíru, neumíme se poprat s jednou hloupou nemocí. Snad jsem udělal maximum....pořád si říkám, proč jsme nedostali víc času, určitě bych něco vymyslela.

Upřímnou soustrast - teď už je Cherry dobře, nic ji nebolí.

Nenapsal jsem sem dřív, protože jsem nechtěl psát negativní zprávy a taky není leukemie jako leukemie. Setkal jsem se s ní u svého prvního ČSV, Alana - taky to bylo hrozně rychlé. Přestal žrát, šli jsme na vyšetření na VFU, tam zjistili že má hrozně zvětšenou slezinu a dost i játra. Hned ho vzali na sál a slezinu mu vyndali a přitom zjistili, že má uzliny jak tenisáky. Po operaci se mu uvolnilo místo v břišní dutině, byl v pohodě, jedl a byl veselý, ale doktorka nám řekla, že je to leukemie a případná léčba závisí na tom, co ukáže histolka - některé druhy se dají za pomoci chemoterapie prý držet tak, že pes žije vcelku normální život, měsíce i roky. Vzali jsme si po operaci Alana domů a čekali na výsledky. Ty byly špatné - bez chemoterapie nám dala paní doktorka tak 2 - 3 týdny, s agresivní chemoterapií kdy by psovi bylo pořád jen špatně max. o měsíc déle. Doporučení znělo uspat dokud ho nic nebolí s tím, že bolesti se mu můžou vrátit klidně za den dva. Rozhodnutí to bylo šíleně těžké, moc horších dnů v životě jsem zatím neprožil. Tím horší, že Alánkovi bylo bez jednoho týdne teprve sedm měsíců...

Z bolesti z jeho ztráty mě dostala naše Lexinka, která mi svým rošťáctvím nedala čas zabývat se černými myšlenkami, ale ty skoro tři měsíce po smrti Alana než jsem si dovezl Lexinu domů byly hrozné. Je to víc než 12 let a když si na to vzpomenu, bolí to pořád. Říkal jsem si přesně to samé co Vy... ale jestli Vám to pomůže, netrapte se tím že nebylo víc času, je to svinská nemoc a na 99,9% byste stejně nevymysleli nic. Jak napsala Helena, někdy je lepší že to jde rychle.

Držte se a věřte, že nejlepším lékem na bolest ze ztráty psího kamaráda je (kromě času) pořídit si co nejdříve nového. Ten Vám nedovolí na to pořád myslet. Aspoň mě to tehdy hrozně pomohlo.

Karel

[jerabekj]

Originariamente inviata da alexa

Z bolesti z jeho ztráty mě dostala naše Lexinka, která mi svým rošťáctvím nedala čas zabývat se černými myšlenkami, ale ty skoro tři měsíce po smrti Alana než jsem si dovezl Lexinu domů byly hrozné. Je to víc než 12 let a když si na to vzpomenu, bolí to pořád. Říkal jsem si přesně to samé co Vy... ale jestli Vám to pomůže, netrapte se tím že nebylo víc času, je to svinská nemoc a na 99,9% byste stejně nevymysleli nic. Jak napsala Helena, někdy je lepší že to jde rychle.

Držte se a věřte, že nejlepším lékem na bolest ze ztráty psího kamaráda je (kromě času) pořídit si co nejdříve nového. Ten Vám nedovolí na to pořád myslet. Aspoň mě to tehdy hrozně pomohlo.

Karel

Tohle je tak přesný, že už ani víc být nemůže.

[Tyger]

úpřimnou soustrast... hrozne moc jsme vam obema drzela palce, ale asi to melo takhle byt... ted uz je Cherry urcite dobre

[Czertice]

Je mi to moc líto, držela jsem palce a doufala s vámi... upřímnou soustrast.

[moncikkk]

Upřímnou soustrast.....strašně sem doufala, že se z toho Cherry dostane. Pracuji na onkologii a vím, jak takové nemoci mají mnohdy strašný průběh. Můžeš být ráda, že se Cherry snad moc netrápila. Vím jak moc to bolí, taky nám umřel pejsek na rakovinu a i když mu bylo 12 let,nedokázala jsem udělat to rozhodnutí a nechat ho uspat.

A jak tu píšou ostatní, pořídit co nejdřív nového kamaráda.
Opravdu to pomůže...

[RadeKKK]

Originariamente inviata da Marinette

Děkuji moc všem za pomoc - CHERRY DNES BRZO RÁNO UMŘELA.
Snad jí bude v tom psím nebi dobře. Budeme na ni stále vzpomínat...v srdcích bude pořád s náma.

Děkuji vám všem za pomoc a dodání síly v tomto strašném boji.

Je mi to líto, ale je jí líp. Nic jí nebolí.
Já "mučila" Bartečka 3 měsíce chemo a cythostatiky. Udělala jsem z něj trosku, nakonec mi umřel sám, když jsem byla v práci. Je mi to do dneška líto, trápila jsem ho jenom protože jsem sobecká a nechtěla jsem připustit, že konec je lepší. Opět mám psa s rakovinou. je na podpůrných lécích , biopsii ani jinou rasantní léčbu nedovolím. zatím se už 10měsíců drží, nádor se přestal zvětšovat. Ale to je zázrak.

[Marianka.W]

Je škoda každé psí duše, která musí odejít, ale na druhé straně na ni čeká velmi dobrá společnost. Určitě tam bude spokojená. Udělali jste co jste mohli, jistě vám byla za tu snahu vděčná. Jednou to ale nastat muselo. Na rozdíl od jiných plemen mám u vlčáků neodbytný dojem, že oni prostě vědí, kdy mají odejít a jak to udělat. Většina těch, o kterých vím, odcházela na druhou stranu z kruhu smečky, ve spánku a svým způsobem se stihla rozloučit. Myslím, že takhle to měla i Cherry. Počkala, až se vrátíš, aby se mohla rozloučit a pak to trápení sama ukončila.

Souhlasím s Karlem a ostatními, že nejlepším lékem na bolest je pořídit si fofrem štěně. Vzpomínky zůstanou a smutek zaženou vylomeniny prcka. Za půl roku budete srovnávat, jak se liší ten nový od toho předchozího a podobně. Teď je čas štěňátek, tak otřete slzy a vyražte na návštěvy do vlčích doupat. Třeba budete Vánoce slavit už s novým šedým kožíškem.

[Marinette]

Ještě jednou všem děkuju za podporu. Pořád se s tím srovnávám a bude to trvat asi dlouho. Ale moc mi tohle forum pomohlo. Zatím jsme se všichni dohodli, že dalšího psa ne...
Já teď hodně cestuju mezi Irskem a Čechama. A přeci jenom Cherry byla do 4 let každý týden na cvičáku a věnovala jsem jí hodně času...vracela mi to mnohonásobně zpět a byla úžasná.

Jedno vím však jistě, že můj další čtyřnohý parťák bude určitě Ceskoslovenský vlčák. Protože tohle zvíře vám neustále otevírá oči a vy vidíte svět úplně jinak a to je na tom to krásné a jedinečné. A asi těžko budu hledat jiné oči, které by měly tak upřímnou a velikou radost, když vás uvidí...což mi teď chybí.

Všem děkuju a přeju mnoho krásných dní s vlčími tlapkami.