žárlivost

Trepifajxl · 30-01-2009, 09:36

Ahoj,

Tak jako jeden z chovatelů

O tom překopání celýho systému výchovy psů víme svoje, to jsi trefila Irisdane

Říkali jsem každýmu, že ČV není normální pes

Becky byla taky taková, ale ne tolik to je fakt. Musíš najít místo, který mu bude silně nepříjemný aby to nebral tak, že zkoušíš co vydrží...byl takovej od mala, nedal se. Nicméně pokud toto fungovat nebude, hodně silnej tón hlasu by mohl pomoci taky. Nesmí to být ale zařvání, že by z něj měl panickou hrůzu.
Pokud je na Tobě takhle závislej (jako každý ČV nějak je), tak to zkus vyloučením ze smečky. Nevšímej si ho, nehraj si s ním, třeba ho nech i někde mimo Vás a hraj si s tím psem na kterýho vyjel atd. Vím, že toto nejde aplikovat ve všech situacích, ale je to taky recept...pak ho milosrdně přijmi zpět. Řekl bych, že toto pomůže nejvíc. Musíš mu dát vědět, že není chtěno aby takhle žárlil.
Jak jsem ale už napsal, sleduj to, ono s věkem od dost věcí upouští...

Ahoj, Ondra.

Irisdane · 30-01-2009, 10:23

No, já ať svého psa sleduji jak chci, od ničeho neupouští, všech svých zvyků se drží zuby nehty.Jako například, že když ráno chodím do práce,venčím ho v pět ráno, od jisté doby mě KAŽDÉ ráno chodí budit v pět a chce ven ( o volnu je to na roztrhání na cucky). S tím okřiknutím to u našeho vlčete taky nebylo tak snadné, když jsem to zkusila poprvé (okřiknout ho) kouknul na mě pohledem "na koho to ječíš, ty hysterko" a s ledovým klidem sobě vlastním opustil místo, ze kterého jsem ho zrovna nemohla vyhnat. A jeho reakce na to je stále stejná. Nemůžu si stěžovat, poslechne (občas), neutíká (relativně), honí zatím jenom holuby (pokud není v okolí něco zajímavějšího)

, ale jsou chvilky, kdy lituju toho, že jsem neposlechla maminku a nepořídila jsem si nějakého kapesního pinče

(což Baltovi s radostí opakuju, když mě vytočí. Nevěřili byste, jak uražený výraz umí nasadit)

mellorn · 30-01-2009, 11:46

Irisdane-s tím vstáváním je to přesný,my máme nastaveno mezi šestou a půl sedmou,když se čuba začne mlít,tak vím,že za chvíli zazvoní budík.víkend nevíkend.

Na čévéčka IMHO neplatí žádné řvaní ani třepání za kožich,nad to sou povznesený a pošlou vás někam pod ocas.někdy je to těžké,ale stačí zachovat klidnou hlavu,mít "duševní" převahu,jakože tohle vás nemůže rozhodit a prohodit k psiskovi něco arogantním tónem,jako aby se nepos....,pokud třeba vrčí.Nebo mi čuba nepřijde na přivolání a nemá stopku,tak ji se slovy "trhi si" nechám venku,jak mi to teď předvedla u Rudy Desenského na free sobotě. s tou žárlivostí se taky doporučuje a dle mých známých i osvědčuje,hladit protistranu co nejvíc,ať se malej staví třeba na hlavu.mít čévéčko je jako mít kurz sebeovládání,který trvá nejmín 10 let.

Furt se učím....

yzengrin · 30-01-2009, 14:27

Quote:

Originally Posted by mellorn

...mít čévéčko je jako mít kurz sebeovládání,který trvá nejmín 10 let.

Furt se učím....

Jo, to je přesné!

Docela se mi to hodí ale občas už je to fakt na nerva:-/. Máte někdo typ, jak zamezit (podle mne) hysterickému skákání na vše a štěkání při odchodu z místnosti? Okřiknutí nefunguje,vrčení taky ne, kožich taky ne a tlama taky ne. Pochvala, když je hodná taky ne

mellorn · 30-01-2009, 14:33

já si jí nevšímám,ona nebejvá v jiný místnosti často,akorát někdy chceme s přítelem chvilku pro sebe,tak u toho jako bejt nemusí a když ji zavřem na chodbě,tak vyvádí,ale já si jí nevšímám,prostě nedělám nic.když jí pouštím potom dovnitř, tak se snažím vystihnout moment,kdy je zticha,jako aby si nemyslela,že si tím pištěním něco vymohla.

Irisdane · 30-01-2009, 18:11

Tak tak, nevšímat si jich je nejlepší.ono je to časem přejde. Ačkoliv je to pokoušení trpělivosti nás i sousedů...

Ale Ti mají zase staforda, takže jsme si kvit, taky to není žádné zlatíčko

Balthasar se vcelku rychle odnaučil dělat věci, po kterých jsem ho začala absolutně ignorovat (skákání při vítání, vrčení, když jsme se s přítelem doma objali apod.)

yzengrin · 30-01-2009, 18:23

Quote:

Originally Posted by Irisdane

Tak tak, nevšímat si jich je nejlepší.ono je to časem přejde. Balthasar se vcelku rychle odnaučil dělat věci, po kterých jsem ho začala absolutně ignorovat (skákání při vítání, vrčení, když jsme se s přítelem doma objali apod.)

...jo, třeba to skákání při vítání jsme zvládli docela rychle..ale na ty dveře a ostatní nábytek skáče i v mé nepřítomnosti-je to slyšet (i přes vchodové dveře)..tak nevím, jestli to ignorovat, nebo chválit přes dveře-když je klid..

Thread Tools
Show Printable Version Email this Page
Display Modes
Switch to Linear Mode Hybrid Mode Switch to Threaded Mode

30-01-2009, 09:36	#1
Trepifajxl Junior Member Join Date: Apr 2005 Location: Černá Hora Posts: 28	Ahoj, Tak jako jeden z chovatelů O tom překopání celýho systému výchovy psů víme svoje, to jsi trefila Irisdane Říkali jsem každýmu, že ČV není normální pes Becky byla taky taková, ale ne tolik to je fakt. Musíš najít místo, který mu bude silně nepříjemný aby to nebral tak, že zkoušíš co vydrží...byl takovej od mala, nedal se. Nicméně pokud toto fungovat nebude, hodně silnej tón hlasu by mohl pomoci taky. Nesmí to být ale zařvání, že by z něj měl panickou hrůzu. Pokud je na Tobě takhle závislej (jako každý ČV nějak je), tak to zkus vyloučením ze smečky. Nevšímej si ho, nehraj si s ním, třeba ho nech i někde mimo Vás a hraj si s tím psem na kterýho vyjel atd. Vím, že toto nejde aplikovat ve všech situacích, ale je to taky recept...pak ho milosrdně přijmi zpět. Řekl bych, že toto pomůže nejvíc. Musíš mu dát vědět, že není chtěno aby takhle žárlil. Jak jsem ale už napsal, sleduj to, ono s věkem od dost věcí upouští... Ahoj, Ondra.

30-01-2009, 10:23	#2
Irisdane Junior Member Join Date: Jun 2008 Location: Karlovy Vary Posts: 34	No, já ať svého psa sleduji jak chci, od ničeho neupouští, všech svých zvyků se drží zuby nehty.Jako například, že když ráno chodím do práce,venčím ho v pět ráno, od jisté doby mě KAŽDÉ ráno chodí budit v pět a chce ven ( o volnu je to na roztrhání na cucky). S tím okřiknutím to u našeho vlčete taky nebylo tak snadné, když jsem to zkusila poprvé (okřiknout ho) kouknul na mě pohledem "na koho to ječíš, ty hysterko" a s ledovým klidem sobě vlastním opustil místo, ze kterého jsem ho zrovna nemohla vyhnat. A jeho reakce na to je stále stejná. Nemůžu si stěžovat, poslechne (občas), neutíká (relativně), honí zatím jenom holuby (pokud není v okolí něco zajímavějšího) , ale jsou chvilky, kdy lituju toho, že jsem neposlechla maminku a nepořídila jsem si nějakého kapesního pinče (což Baltovi s radostí opakuju, když mě vytočí. Nevěřili byste, jak uražený výraz umí nasadit)

30-01-2009, 11:46	#3
mellorn Member Join Date: Jan 2008 Location: Prague Posts: 523	Irisdane-s tím vstáváním je to přesný,my máme nastaveno mezi šestou a půl sedmou,když se čuba začne mlít,tak vím,že za chvíli zazvoní budík.víkend nevíkend. Na čévéčka IMHO neplatí žádné řvaní ani třepání za kožich,nad to sou povznesený a pošlou vás někam pod ocas.někdy je to těžké,ale stačí zachovat klidnou hlavu,mít "duševní" převahu,jakože tohle vás nemůže rozhodit a prohodit k psiskovi něco arogantním tónem,jako aby se nepos....,pokud třeba vrčí.Nebo mi čuba nepřijde na přivolání a nemá stopku,tak ji se slovy "trhi si" nechám venku,jak mi to teď předvedla u Rudy Desenského na free sobotě. s tou žárlivostí se taky doporučuje a dle mých známých i osvědčuje,hladit protistranu co nejvíc,ať se malej staví třeba na hlavu.mít čévéčko je jako mít kurz sebeovládání,který trvá nejmín 10 let. Furt se učím....

30-01-2009, 14:33	#5
mellorn Member Join Date: Jan 2008 Location: Prague Posts: 523	já si jí nevšímám,ona nebejvá v jiný místnosti často,akorát někdy chceme s přítelem chvilku pro sebe,tak u toho jako bejt nemusí a když ji zavřem na chodbě,tak vyvádí,ale já si jí nevšímám,prostě nedělám nic.když jí pouštím potom dovnitř, tak se snažím vystihnout moment,kdy je zticha,jako aby si nemyslela,že si tím pištěním něco vymohla.

30-01-2009, 18:11	#6
Irisdane Junior Member Join Date: Jun 2008 Location: Karlovy Vary Posts: 34	Tak tak, nevšímat si jich je nejlepší.ono je to časem přejde. Ačkoliv je to pokoušení trpělivosti nás i sousedů... Ale Ti mají zase staforda, takže jsme si kvit, taky to není žádné zlatíčko Balthasar se vcelku rychle odnaučil dělat věci, po kterých jsem ho začala absolutně ignorovat (skákání při vítání, vrčení, když jsme se s přítelem doma objali apod.)