Vždy s úsměvem

[Jerzy]

s malou občas zajdem do řeznictví pro vepřovou nožičku, máme ho cca 30 metrů od baráku a navíc je při cestě, kudy chodíme nejčastěji. Minulý týden se ale slečna rozhodla, že využije situace, kdy já byl ve sprše a přítelkyně si odskočila koupit něco na zub do sámošky. Nechala pootevřené dveře od bytu, takže překážka 1 byla hračka, dole jí čekaly dveře vchodové a jelikož si už zdárně otvírá tak se vydala na výlet...Nedovedu si představit výraz těch paní z řeznictví, když tam došla jako obvykle, ale páníček nikde. Ale jelikož si myslejí, že je to opravdu chytrý pes, obdarovali jí nožičkou, načež slečna považovala výlet za opravdu dobře ukončený a vrátila se domu. Když sem vylejzal ze sprchy, zrovna přibíhala s úlovkem v tlamě a úsměv od ucha k uchu. Napřed sem si myslel, že jí moje drahá polovička vzala sebou a až za dva dny jsem se dozvěděl, jak to bylo. Malá prý přišla před dveře, postavila se na ně a koukala dovnitř. Pani jí chtěli udělat radost a v domění, že jsem někde poblíž, jí donesli nožičku