Jo jo, bráškové se nezapřou

Joshuovi hodně pomohlo to, že chodím každý večer s kamarádkou, která má dospělou NO a on jí vzal za svou starší psí tetu. Od ní se třeba naučl neskákat radostně na každého koho má v dohledu deseti mil, ale když už jsem zvědavej, tak si jenom čuchnu a jdu dál, když mi to prochází

a dost podstatně se zlepšilo přivolání, protože Tori ní vidí, že přiběhne pokaždé, tak to začal dělat taky

A v neposlední řadě co mi hodně pomohlo s tím lovením (nb Joshua je vášnivý lovec

je naprostá změna hlasu. Sice si v tu chvíli člověk připadá, jako když šišlá na miminko a ostatní koukají divně, ale za to nám náš hafoš přeci stojí, ne
U nás u rybníka se válí asi týden stará tuhá kachna a po incidentu s holubem jsem se rozhodla změnit strategii

když ru mršinu našel a začal s ní řádit, řekla jsem si, že zkusím pravý opak než posledně... Zavolala jsem na Joshe, aby si mě všimnul a pak jsem nabrala čáru pryč. Chudák se zděšeně rozhlížel, jakto že ho nehoním a pak s tou kachnou běžel za mnou. Tak jsem přidala a ještě jsem na něj volala takovým tím hlasem jako na štěně (no pojď honem, ke mě ... tleskala jsem ...) a on byl chudák tak vystrašenej, že mu někam zmizím, že po chvilce pustil strachy i kachnu, jen aby mě dohonil. Kamarádka měla alespoň veselou zábavu a já trochu tělocviku.
Chodíme dost často podobnou trasu (to vyjde akorát na ty 2 hoďky psího lítání) a včera tu mršinu nechal být skoro bez tyjátru a během pár minut, takže jsem na něho náleýitě hrdá ... ale byl to boj

)