Chilli se narodila ve venkovním studeném kotci. Příjezdem ke mě domu ji bylo opravdu teplo a nad ránem mi ji bylo líto, tak jsem ji odnesl ven na dvůr do slámy. Ani neprotestovala, byla ráda. Brali jsme ji domu, ale za chvíli stála u dveří že chce ven a po posledním krmení mě ani nedoprovázela do domu. Občas si ji bereme na noc dovnitř a sem tam mě stejně budí, že chce nad ránem ven. Má domácí pelech u postele, který neopouští. Do postele nevleze, ale olíže na pozdrav kam dosáhne, nebo na chvilinku, protože to dostala povelem "ke mě".
Na dvoře je v klidu pokud jsme doma. Když nejsme tak od souseda víme, že pláče asi tak minutu a pak už normálka. Do kotce ji zavírám v nutných případech. Neutíká, hlídá, nechá se ovládnout hlasem zbytku smečky. Doma jsme zavedli pravidla na komunikaci se psem, seznámili jsme s nimi i zbytek rodiny a pes to bere za samozřejmé. Snažíme se z ní nedělat závisláka, protože je to naše prdelka.
|
10-05-2010, 22:24
Threaded Mode