trest nebo pochvala?

[jerabekj]

Originally Posted by Dušan

prosím o radu pokud s tím máte někdo zkušenost děkuji jo a odpovědi typu měj ji na vodítku si můžete odpustit mě zajímá jak řešit situaci když je na volno děkuji.

Někdy venku používám elektronický obojek, ten je ale pro psy až od min. 6ti měsíců a musí se používat "velmi velmi velmi" uvážlivě, aby psa psychicky nezničil. Začal jsem s ním asi kolem 7mi měsíců. El. impulsy téměř nepoužívám, pouze výstražný tón. Zpočátku jsem si tu ty elektr. kopance vyzkoušel na sobě, abych věděl, co to dělá. Feně stačil nejnižší impulz - jednička a dvojka, a od té doby jí stačí jen výstražné písknutí. Vyšší impuilz dostala jen jednou, když se rozběhla za srnou, a od té doby opět jen tón. Samozřejmě normálně venčím bez elektron. obojku, ten dám, jen když jdeme do polí, luk a lesů. Jinak stopovačka, delší vodítko nebo prostě u nohy, nedá se. Přivolání, reakce se psy apod. cvičíme denně asi rok, ale nikdy to nebylo na 100%. Proto na volno moc ne.[/quote]

Nevim jestli jsem to dobře pochopil, ale je to jako s tou stopovačkou ... tu je třeba používat dlouhodobě i několik let.

Pokud už ho pustim úplně navolno, snažim se povely nedávat a nebo aspoň při neposlušnosti zběsile neopakovat - pes pozná že nemá stopovačku, stejně jako pozná, že nemá na krku elektriku. Když dávám povel, tak jen když mám jistotu že bude splněn. A když spněn neni, raději se na to vykašlu, protože je podle mne lepší, když se pes vykašle na jeden povel, než na deset stejných povelů v řadě. Když nechce přijít, vytáhnu granuli a místo povelu řeknu "na" a doufám že to vyjde nebo se snažím jinak upoutat jeho pozornost. Obecně se ale vyhybám situacím kdy by mohl neposlechnout za každou cenu.

Nejjistější je tedy nasazovat elektriku naprosto pro každé venčení a mít VŽDY poruce tu možnost donutit psa poslechnout. Pes si postupně zvykne, že neposlušnost se netoleruje NIKDY. Elektrika může být fajn, i když nejsem jejím zastáncem - já mám místo ní tu stopovačku. Prakticky pořád máchám rukama jak blázen, jak ji povoluju a smotávám, ale to mne zároveň udržuje ve střehu a udržuje pozornost na tom co dělá pes.

[Hanka]

Já občas na neposlušná mimina používám velký svazek klíčů, které při neposlušnosti přilétnou "odnikud" (já to nehodila) a připomenou štěněti, že ho někdo volá nebo nemá žrát E-E. Klíče vydávají i takový nezvyklý zvuk. Přiměřeně hozené jsou celkem efektivní. Ale důležité je- se trefit .

[jerabekj]

Originally Posted by Hanka

Já občas na neposlušná mimina používám velký svazek klíčů, které při neposlušnosti přilétnou "odnikud" (já to nehodila) a připomenou štěněti, že ho někdo volá nebo nemá žrát E-E. Klíče vydávají i takový nezvyklý zvuk. Přiměřeně hozené jsou celkem efektivní. Ale důležité je- se trefit .

Já už klíče nepoužívám, ale udělal jsem opačnou zkušenost i když taky pozitivní. Netrefil jsem se a zjistil, že ho ty klíče fakt zajímaj ... a pak už stačilo jen cinkat, aby se na ně přiběhl podívat. To ale fungovalo jen při nepřítomnosti zajímavějších aktivit .. při takovém tom prostém, bezdůvodném ignorování

[bambas]

Originally Posted by jerabekj

Já už klíče nepoužívám, ale udělal jsem opačnou zkušenost i když taky pozitivní. Netrefil jsem se a zjistil, že ho ty klíče fakt zajímaj ... a pak už stačilo jen cinkat, aby se na ně přiběhl podívat. To ale fungovalo jen při nepřítomnosti zajímavějších aktivit .. při takovém tom prostém, bezdůvodném ignorování

Ja nepouzivam ani klice, ani stopovacku, ani hozene voditko (to jen v hodne krajnich situacich). Postupuju tak, ze pokud nepribehne na prvni zavolani, zkusim druhe. Pokud to nezabere, proste jdu pryc. Pes si vsimne a pak dam povel ke mne, popr. k noze. Zatim to funguje spolehlive, privolani se nam hodne zlepsuje. Proste se snazim netrestat. Trest je pro meho psa, ze neni zadna reakce - proste neni pochvala.

[jerabekj]

Originally Posted by bambas

Ja nepouzivam ani klice, ani stopovacku, ani hozene voditko (to jen v hodne krajnich situacich). Postupuju tak, ze pokud nepribehne na prvni zavolani, zkusim druhe. Pokud to nezabere, proste jdu pryc. Pes si vsimne a pak dam povel ke mne, popr. k noze. Zatim to funguje spolehlive, privolani se nam hodne zlepsuje. Proste se snazim netrestat. Trest je pro meho psa, ze neni zadna reakce - proste neni pochvala.

Ale jo, verim ze tohle funguje. U Dakouse jsem tohle pouzil snad jen parkrat a pak prisla stopovacka protoze je na ni spolehnuti. Co se tyka Agyra ... no to byl presne ten typ psa, kterej si velmi rychle zacal o mych odchodech myslet svoje. Do roka a pul mne na vychazkach porad kontroloval jestli mne ma okolo, pak se to otocilo. Ne ze by zdrhal, ale proste mu bylo jedno, kdyz jsem mu pri privolavani zacal utikat ... nekdy se dokonce i podival kterym smerem cca mirim :-). V okamziku kdyz se zacal rvat, tak se to stalo nepouzitelnym. Zkusil jsem jednou zacit s privolavanim utikat a dostat ho tak od psa, ale k nicemu to nebylo a navic jsem byl za dementa kterymu se rve pes a on misto aby si ho chytil bezi na druhou stranu.

[bambas]

Originally Posted by jerabekj

Ale jo, verim ze tohle funguje. U Dakouse jsem tohle pouzil snad jen parkrat a pak prisla stopovacka protoze je na ni spolehnuti. Co se tyka Agyra ... no to byl presne ten typ psa, kterej si velmi rychle zacal o mych odchodech myslet svoje. Do roka a pul mne na vychazkach porad kontroloval jestli mne ma okolo, pak se to otocilo. Ne ze by zdrhal, ale proste mu bylo jedno, kdyz jsem mu pri privolavani zacal utikat ... nekdy se dokonce i podival kterym smerem cca mirim :-). V okamziku kdyz se zacal rvat, tak se to stalo nepouzitelnym. Zkusil jsem jednou zacit s privolavanim utikat a dostat ho tak od psa, ale k nicemu to nebylo a navic jsem byl za dementa kterymu se rve pes a on misto aby si ho chytil bezi na druhou stranu.

Proto se psu obcas venku schovam, aby nemel jistotu, ze to jen hraju, ze jdu pryc A navic si aspon procvici cich

[leila]

Originally Posted by bambas

Proto se psu obcas venku schovam, aby nemel jistotu, ze to jen hraju, ze jdu pryc A navic si aspon procvici cich

tak toto robím aj ja a to už nemám šteňa, mám 4 ročné hebedo . Ak odbehne ďalej ako mi je milé, vystihnem moment, kedy sa nepozerá a schovám sa za strom alebo krík. Potom už len počujem ako triskuje a hľadá. Berie to ako hru, vidno to na ňom ako strašne je na seba hrdý, že ma našiel. Toto mu spravím niekedy raz, niekedy dvakrát, inokedy vôbec a sleduje si ma. Neodbieha, stačí, že sa len otočím, už stojí a kráča, prípadne kluše naspäť. Týmto sa nám zlepšilo aj privolanie od zaujímavých vecí ako zver, či idúce auto, stačí ho ohlásiť a otočiť sa a robiť sa, že idem preč, okamžite je pri mne.