V jakém věku přestanou štěňata s kousáním?

[Anathema]

Originariamente inviata da Ewa

Ahoj,

zajímalo by mě v jakém věku přestalo Vaše štěně s kousáním? Mám doma 3 měsíčního psa, dračíka, krokodýla a přemýšlivého "starostu" a všežravce v jedné vlčí osobě. Kouše stále a pořád, mě i ostatní členy rodiny. Při mazlení, při povelech - sedni, lehni, povely provádí ale při tom kouše do kotníků, rukou apod. Na vodítku naštěstí nekouše, ale když se vrátíme z dlouhé večerní procházky a já ho z vodítka odepnu, je to jako bych mu dala povel "kousej". Přehrnování pysků moc nepomáhá a když zakřičím AU, přijde mi, že mu zajiskří očka a ještě veseleji pokračuje v jeho zábavě. Trošku mě děsí, jak budeme vypadat až náš brouček vymění zuby

Jéééhehe, no jo čím víc člověk vyjekne, tím víc jim zajiskří očička. Rady - musíte hodně pyštět - jsou u čévéčka často úplně mimo mísu náš má teď 13 měsíců a když má hodně hravou, tak jsou štípance dost citelné. Na stehnech modrá jelítka a pod, děje se to buď na procházkách, když se poddá radosti z pohybu a nebo doma, když se nudí a všemi možnými způsoby se mě snaží vyprovokovat ke hře. Takové to chňapnutí při nucení něco udělat je už delší dobu tak nějak naprázdno a nic z toho. Nejhorší jsou zkrátka hry, jeho hrůzolásku už od jeho časného dětství snáším jen já ale musím říct, že je to už výrazně lepší, než bylo třeba v těch třech měsících. Nicméně si troufám říct, že si to v plné parádě ještě nějaký ten pátek vychutnáte
Moc se mi osvědčilo mu hned šoupnout něco do tlamy, něco do čeho se může zakousnout, zvlášť při vítání. Teď už se sám sápe po něčem, co by mohl stisknout zuby zatímco se mocně vítáme třeba klacek, plyšáka, cokoli, co nasytí jeho potřebu "bodrého potřesení rukou"

Mellorn, Bran má taky ohromnou radost, když může zlobit, když scházíme z prudkého svahu. Buď na mě ze zadu rovnou skočí nebo se zakousne a pak se mi směje jak padám (to už naštěstí téměř nedělá, protože jsem pak byla vždycky hodně nasr....) a nebo teď jeho oblíbené - číhat asi 20m ode mě - už jak sedí v tom svahu a šibalsky na mě čučí, je mi jasné, že má za lubem nějakou lumpárnu a samozřejmě - pak se rozběhne a plným tryskem profičí těsně kolem mě, většinou mi podjede noha, no náramná legrace ale za to už se na něj tolik nezlobím, mám z toho taky srandu.

No a štípání předníma do zadku, to je taky jeho oblíbené. Příteli to až tolik nedělá, ale mně skoro každý den a taky se pak vždycky tlemí, když nadskočím šibal jeden
"Chytání blešek" je tak trochu mrazivě příjemné

Na cizí lidi už v podstatě neskáče (pokud na něj nezačnou žvatlat). Sice na něj vždycky pro jistotu houknu varovné NE když se někdo někde vynoří a Bran se na něj se zájmem podívá, ale už nemám strach. Spíš když je náledí a lidi jdou legračně, jako připosr... tak pak Branovi zase svítí očička, to ho zatím musím vzít na vodítko, asi by to dopadlo bledě riskovat na náledí jestli NE zabere, si netroufám.

Přirovnání umíněné chlupaté děcko, sedne na mladé čévéčko jak nočník na pr...

[tombr]

Díky všem za reakce. Docela jde poznat, kdy je kousání ještě součástí hry a kdy už je to z umíněností a vzteku. Nejdřív se to snažím řešit v klidu, třeba povelem Ke mě a Sedni, což už docela umí a nebo mu vrazím sušenou chrupavku. Většinou ale musím sáhnout k přiměřené síle, tedy buď trochu potahat za kůži na krku nebo chycení za tlamičku, o čemž se zmiňuje pan Hartl ve své knize o ČV. Pravda je, že ani toto moc nezabírá a spíš ho to ještě víc rozjede. Nevím jestli je to správné, všude se píše, že štěňata by se neměla trestat, ale myslím si, že by měl vědět kam může zajít. Po takovémto trestu se zase rychle snažím "usmířit" tzn. povel a odměna. Nutno dodat, že se těmto situacím, kdy se vztekle něčeho dožaduje, snažím vyhnout jak jen to jde a nejsou na denním pořádku.

[CDaniela]

Originariamente inviata da tombr

Pravda je, že ani toto moc nezabírá a spíš ho to ještě víc rozjede. Nevím jestli je to správné, všude se píše, že štěňata by se neměla trestat, ale myslím si, že by měl vědět kam může zajít.

Je trest a trest. Štěňata se musejí vychovávat a pouze pozitivní motivací to opravdu nejde. Chycení za tlamu, vytřepání za kožich je trest, kterému každé štěně rozumí. Pokud dělá, že nerozumí, děláš ty něco špatně. Reaguješ pozdě, nebo jen občas, či nepřiměřeně. Abych nepřirovnávala k vlkům, vím že někteří jsou na to alergičtí - stačí podívat se, jak se štěňaty jedná jejich čsv matka. I ona je trestá a někdy velice tvrdě a štěňata to rozhodně nepovažují za křivdu. I zbytek smečky štěňata udržuje už od prvních dnů setkání s nimi v pokoře. Štěňtům sice tolerují mnohé chování, třeba co se her týče, ale nesmí to hraničit se slušným chováním

[Saerithra]

Jak například trestá fena štěňata a za co?

[mellorn]

neni mi znamo,ze by fena trepala stenaty za kuzi,videla jsem kdyz ak chyceni hlavy do tlamy,kdyz uz stene zachazelo mimo slusne chovani. Pokud ma nekdo video,kde toto fena provadi,rada se na nej podivam.To trepani za kuzi je podle me spis hra na lov a takhle se trepe s koristi,aby byla zabita. Vidim,jak si takhle arwen hraje s plysakem,pripadne s zivou mysi....

[CDaniela]

Fena usměrní štěně např. když odpočívá a ono jí stále obtěžuje. Když chce cucat aniž by ona o to stála. Když jí chce vzít potravu, kterou mu nemíní dát.
Třepání (lidské) není asi ten správný výraz, spíš chycení za kůži v blízkosti tváří a zacukání - upoutání pozornosti na sebe. Ale pokud někdo dokáže chytit štěněcí hlavu do své tlamy, určitě tomu bude rozumět lépe. Nutný předpoklad je vaše rychlost a chůze po čtyřech

[Pouliche]

My, když se dostali do skutečně ostrého konfliktu (to se stávalo občas, pokud chtěl něco opravdu sežrat a já mu to musela tahat z tlamy či krku), tak jsem ho chytla jednou rukou za krkem a položila na bok. Zůstal přimáčklý k zemi, dokud se neuklidnil. To už je hodně silný trest pro malé štěně, ale u nás byl sem tam potřeba u malého paličáka...když si umanul, že sežere venku kouli alobalu nebo doma zapomenuté ponožky, kočičí hračku aj.

[mellorn]

to jsem rada,ze to zlobeni pri schazeni prudkeho terenu nedela jen Arwen,cloveku je hned lip