Livia:
Měl jsem jednou fenku, se kterou jsem nechodil na cvičák. Vše jsem ji stačil naučit sám. Kamarády mám z větší části taky pejskaře, takže se setkávala denně se psy. Byla velice chytrá, za den se naučila i 2 povely. Nešla ani za jinýma pesanama zven z objektu, i když byla otevřená brána. Samozřejmě si bránila svoje teritorium, ale stačil pohled, v horším případě zacinkání klíčů a byl klid. Jen pár psů určité rasy vysloveně nesnášela už od pohledu. Zvěř nehonila. Jednou jme byli s kamarádama u lesa a Nancy (zmiňovaná fenka NO) se potulovala okolo. Najednou mi přinesla živou hrdličku. Neudělala ji ani jeden škrábaneček. Byla zvyklá chodit na volno, vodítlo byl pro ni potupující trest. Vychovala mi další štěňata, které jsem měl, i když nebyly její vlastní. Moje ČV dokonce naučila perfektně štěkat. Máme doma kočku, Ramona (ČV) jsem si bral už jako druhý majitel v 8 měsících. Na kočku si ze začítku dovoloval, ale vždy byl usměrněn právě nejvíce Nancy a už si s kočkou jen tak hraje pro zábavu. Nancy už má ale po smrti a zatím jsem nenarazil na takového psa, co by dokázal to, co ona. Ještě po3 měsících je mi po ní velice smutno. Mohla toho Ramona naučit víc, ona to perfektně uměla.
__________________
Zdeněk
|