Vycházka do zoo 12.10.

[Marianka.W]

Je po akci a tak se sluší o ní něco málo popovídat.

Náš výlet "S vlčáky za vlky" se vskutku vydařil a to díky vpravdě reprezentativní účasti celkem osmi vlčáků plus jedné malinovky - dostavili se zástupci chovatelské stanice Waawanyanka (Aset Voodoo Wolf z Peronówki, Agar Morušový háj alias Shargoo a Akeenah Runar Waawanyanka), dále Ema Sigrid z Vlčí chaloupky, Arwen Grey Střípek snů a mohutnou účast předvedla Věrná smečka ve složení Dračice Darlin, Brave Odin a Bart, posílena o malinovku Codetu.
Nutno dodat, že svatý Petr nás v tom taky nenechal a po sychravém ránu záhy vymetl oblohu a nechal nás příjemně ohřát.
Odměnou za vražednou časnou hodinu srazu nám bylo velmi přátelské přijetí Lobovou smečkou. Vlci byli aktivní a zvědavě si nás prohlíželi, s našimi šediváky živě komunikovali a příkladně nám předváděli jak to ve vlčí smečce chodí, typickou hierarchii nám ukazoval hlavně Lobo - vůdčí samec. Ale měli jsme vzácnou možnost vidět i co obnáší pozice "omegy".
Protože podzim už se ukazuje nejen svým malířským uměním ve větvích stromů, vlci jsou už v zimní srsti a to ještě umocňuje jejich divoký majestát. Přestože žijí v zajetí a na lidi jsou zvyklí, nic to neubírá na respektu, který v člověku vzbuzují a zejména nám, kteří jsme jaksi "postižení" šedým kožichem a jantarovým pohledem, se mnohokrát tajil dech a zárověň jsme měli upřímnou radost z toho, že nejsme vlkům fuk a že se s námi (a hlavně s našimi vlčáky) "baví". Utvrzuje nás to v hřejivém pocitu sounáležitosti s tímto krásným druhem.
Samozřejmě jsme nezůstali celý den jen u vlků a navštívili jsme i jiné obyvatele zoo, mnohokrát jsme se zasmáli nad hravostí a temperamentem zvířátek a žasli nad vynalézavostí matky přírody.
Během naší "tůry" po zahradě jsme potkali mnoho zájemců a zvědavců, kteří se nás na naše pejsky vyptávali, fotili o sto šest a hladili jednoho přes druhého. Velikou radost jsme měli hlavně z toho, že mnozí rodičové malých dětí nechali své ratolesti pejsky pomazlit, neodehrály se žádné hysterické scény typu "pozor pes (vlk), vyhni se mu obloukem, nebo tě sežere" a jedna velmi sympatická maminka nás dokonce využila k tomu, aby své dcerce vysvětlila, že pohádka o Karkulce je jen výmysl ustrašených nevzdělanců a že vlčák, potažmo vlk, je zvíře velmi milé, chytré a ohleduplné a stojí za to být s ním kamarád. Spousta lidí nás chválila, že naše skupinka je nejlepší atrakcí zoo a bedlivě naslouchala našemu povídání, vyptávala se na informace o plemeni a žasla nad podobností s vlkem. Byli jsme také potěšeni tím, že naše oblíbené plemeno už zdaleka není neznámé. Mnoho lidí už je pozná a zajímá se o ně. Potkali jsme dokonce jednoho belgičana-američana, který je v Lucemburku cvičí a jeden švýcarský pár (zejména paní) zůstali v němém úžasu na tu krásu zírat doslova s otevřenými ústy.
Myslím, že náš výlet splnil hned několik prospěšných účelů. Počínaje tím, že jsme příjemně strávili den na krásném místě, navštívili milé předky a dopřáli našim vlčiskům "popovídat" s ostatními kolegy-vlčáky, obohatili mnoha návštěvníkům a hlavně dětem návštěvu zoo o nevšední zážitek a v neposlední řadě trochu zpropagovali naše národní plemeno a rozptýlili (aspoň částečně) pomluvu o tom, že jde o neovladatelné a zlé psy, které je třeba chovat na řetězu za betonovou zdí.
Na závěr chci všem účastníkům poděkovat, že se přidali a pomohli vlčákům dát o sobě vědět a taky, že jsme měli možnost se navzájem poznat, popovídat a vyměnit si názory, zkušenosti a rady na neformálním setkání.
Všechny chci srdečně pozvat na další setkání, protože rozhodně nebylo poslední a další výlety "S vlčáky za vlky" budou následovat a to nejen do pražské zoo, ale i do ostatních, ve kterých vlci našli azyl (a do kterých mají přístup psi - doufám, že jich bude přibývat).