Vždy s úsměvem

[jerabekj]

Tahle příhoda neni ani tak vtipná, jako mne spíš tak trochu dojala. Máme štěstí na prima štěndo, ani teď v osmi měsících se ničeho moc nebojí, lidi má rádo a psy samozřejmě taky. Zhruba ve čtyřech měsících se zájmem pozoroval ze 3 metrů jak řežou asfalt .
Jediný s čím máme tak trochu problém je vysavač. Nevadí sám o sobě a ani s nástavcem není problém a pokud nemá Dakouš pocit že na něj nástavec přímo útočí, tak kolem sebe nechá i vyluxovat. Jakmile ale sundám nástavec a luxuju jen s hadicí, je problém. Asi se mu nelíbí to syčení a kroucení hadice a tak před ní couvá, štěká na ni, cení zuby občas i chňapne, ale hned pustí a rychle vycouvá.
Dneska jsem vysával jen s hadicí (rozkousanou svíčku v koberci ) a probíhalo to jako vždy. Napadlo mne jak asi bude reagovat, když ten "had" zaútočí na mne. Párkrát jsem si ji zprudka přisál různě po těle, a pak jsem nasimuloval útok na hlavu a nechal ji viset na tváři.... a to moje zlato překonalo samo sebe, skočil, hadici chytnul těsně u mé tváře, strhl ji ze mne a odtáhl co nejdál.

Honza