vystrkujem růžky (zkušenosti majitelů při odebrání potravy)

CDaniela · 27-01-2010, 17:02

Quote:

Originally Posted by jerabekj

Dlužno ale říct, že Dakino je v tomhle opravdu zlatej (Agyr byl v tomhle směru o poznání "tvrdší").

Však je ještě malej cucák

jerabekj · 27-01-2010, 17:37

Quote:

Originally Posted by CDaniela

Však je ještě malej cucák

jasně, nebo spíš hryzák

... na druhou stranu jsem srovnával cca podobnej věk, ale je to skoro 15 let, tak si to možná blbě pamatuju

De.Lorche · 27-01-2010, 18:42

tak já, když jsem si přinesla Anubího domů byl to pěkný vztekloun, misku jsem pokládala na zem on se přihrnul dlabat a než jsem stačila položit úplně na zem vrčel a ťafnul do ruky a to byly jen granulky. tak jsem na něj vrčela a cenila zuby, chvilku to pomáhalo, ale s masem to nešlo. Tak jsem zvolila taktiku malé místnosti. máme chodbičku 2x2m tam jsem se s ním zavřela kuřecí křídla v kapsách, sedla si na zem první jsem mu hodila aby mě nekous a pořád opakovala copak to máš ty pejsku? ty jsi šikovný a jen seděla bez hnutí. Neměl kam zmizet, kde by v klidu hodoval a tak chodil okolo a to nevydržel a začal dlabat, dojed vytáhla jsem další a postupně jsem docílila toho,že mi jde hrdě ukázat co to má a mohla jsem na něj šáhnout pohladit ho. Pak už jsem neházela, ale v klidu podávala, vrčení ustalo, žádný kousanec se už nekonal.

Dnes občas brouká, tak mu řeknu ne! ticho! a on se jde lísat, abych se nezlobila. Odměním ňamkou a je to o.k.

Už jsem to zvládla i venku když si našel zdechlinku, nechal si jí vzít z tlamky - tak doufám, že nám to vydrží.

samak · 27-01-2010, 19:40

S potravou jsem ja za Samova mladi udelal jednu velkou chybu. Kdyz poprve dostal mega velkou kost, zacal na me u ni vrcet a ja udelal prvni vec blbe zacal jsem ho chlacholit , rikat mu ze to na me neplati a hladit. Vysledek byl ze po mne vyjel, to jsem si samo nemohl nechat libit a tak byla rvacka, nakonec jsem ho zalehnul.
Pak me napadlo ze to je treba nejak resit a snazil jsem se ho naucit odebirani zradla, a pak hned vraceni. A vysledek se brzy dostavil vyvadel cim dal tim vic. Pak uz kolikrat stacilo ze jsem sel kolem.
Vlastne jsem ho to tak nechtene naucil, na to jsem prisel tak ze treba na deti nebo Tatku pri jidle vubec nereaguje protoze ten se ho proste nevsima a nikdy mu nic nevzal, to me potvrdilo ze jsem ti to zkazil sam.
Kdosi me pak poradil ze mu nemam nic brat ale spis mu tam pridavat, timo stylem to u me uz jde pomalu ale casem se to lepsi, a pak jsem se na to vyprdnul a rikam si ze nevim proc bych se mu mel v misce prehrabovat kdyz ji.
Kdyz nekde neco ukradne to je jina vec to on moc dobre vi ze to neni jeho proto to ani nebrani. Ale miska ze zradlem polozena na zem uz je proste jeho a tak ji brani aspon tak to chapu ja.
Takze kto to chce nacvicit doporucuju pridavat do misky postupne zradlo a nic mu nebrat.
Lada

Undertaker · 28-01-2010, 00:10

Koukám, že jsem tu psal skoro před rokem. Od té doby se hodně změnilo. Teda spíš to, že já mu můžu vzít cokoliv, ale většinou spíš přidávám. Občas to zkusím, jen tak pro jistotu, abych někdy nebyl nemile překvapen. Nevím, jak cizí člověk, ale mezi fenami si vybírá, se kterou bude žrát z jedné misky a u psů je to asi bez debat, tam to nehrozí. Nevím, jestli to na to má vliv, ale cvičíme, občas i to, že miska je moje, dokud nedostane povel, který ho navede.
Tzn. nechám ho sednout před kotcem, přichystám mu tam žrádlo, chodím okolo pro vodu atd. a když mám všechno hotovo, dostane buď volno nebo místo. Kdyby to nemělo souvislost s obranou potravy, tak se velmi dobře učí právě ty povely. Taky už párkrát při odložení třeba 2m od misky zkoušel kňourat a vyvádět, ale volna dostal až potom, co se uklidnil. Teď už je to v pohodě a čeká, než jsem připraven za ním jenom zavřít a odejít. Mezitím se ale naučil, že když mu něco beru, tak zcela po právu a z nějakého důvodu. Ať už je to jeho chyba nebo to, že mu chci přidat nebo ho pochválit, ale přijde mi, že to chápe. Jen je potřeba to dělat s úplnou samozřejmostí.

Mackie · 30-01-2010, 21:00

vlkXY ako si si vyskusala, ako my na psa, tak pes na nas

ako som davnejsie pisala, ja som takyto problem nemala, ale prisiel cas, ked si fena vzala velku krvavu kost na cistonovy pelech

kost som jej chcela preniest prec, tak po mne zavrcala, a aj ked ma to prekvapilo, len som zagulala ocami (ako ten smile) so slovami "len sa nezblazni, akurat mne chyba tvoja kost" a v podstate v klude som ju za tu kost odtiahla kam som chcela - cize ak je to ojedinele, nerobit z toho vedu, dokoncit si, co clovek zacne, a hlavne nedvihat hlas na psa, a uz vobec nevrcat a cerit zuby - to mu len da dovod, ze si mysli spravne, ze to jedlo si ma chranit a bojovat o neho
a ako s uz vrciacim psom? na mojho noveho trojrocneho k smrti vystraseneho som isla takto - prve dni len dat jest, neotravovat, potom, ked uz sa nechal v pohode pohladkat, tak pri podavani jedla pohladkat, povedat nieco (aby si zvykal na hlasy aj pri jedeni), ked uz sa ma nebal, ked si zuzlal kost, prechadzala som okolo neho, "zbierala" nieco, co lezalo vedla neho, len tak mimochodom pohladkala.. po 3 mesiacoch mu mozem kludne vziat, co ma rozjedene, bez toho, aby sa ma zlakol alebo vrcal

vlkXY · 31-01-2010, 22:40

Quote:

ako si si vyskusala, ako my na psa, tak pes na nas

naprosto souhlasím, sama mě naučila jak se k ní chovat co je ok a co ne...čvč jsou skvělí psi...ale člověk udělá chybu a pak si z5 získat důvěru psa trvá dlouho...mě se to snad daří...

27-01-2010, 18:42	#3
De.Lorche Junior Member Join Date: Sep 2006 Location: Louny Posts: 26	tak já, když jsem si přinesla Anubího domů byl to pěkný vztekloun, misku jsem pokládala na zem on se přihrnul dlabat a než jsem stačila položit úplně na zem vrčel a ťafnul do ruky a to byly jen granulky. tak jsem na něj vrčela a cenila zuby, chvilku to pomáhalo, ale s masem to nešlo. Tak jsem zvolila taktiku malé místnosti. máme chodbičku 2x2m tam jsem se s ním zavřela kuřecí křídla v kapsách, sedla si na zem první jsem mu hodila aby mě nekous a pořád opakovala copak to máš ty pejsku? ty jsi šikovný a jen seděla bez hnutí. Neměl kam zmizet, kde by v klidu hodoval a tak chodil okolo a to nevydržel a začal dlabat, dojed vytáhla jsem další a postupně jsem docílila toho,že mi jde hrdě ukázat co to má a mohla jsem na něj šáhnout pohladit ho. Pak už jsem neházela, ale v klidu podávala, vrčení ustalo, žádný kousanec se už nekonal. Dnes občas brouká, tak mu řeknu ne! ticho! a on se jde lísat, abych se nezlobila. Odměním ňamkou a je to o.k. Už jsem to zvládla i venku když si našel zdechlinku, nechal si jí vzít z tlamky - tak doufám, že nám to vydrží.

27-01-2010, 19:40	#4
samak Junior Member Join Date: May 2006 Location: Plzeň Posts: 58	S potravou jsem ja za Samova mladi udelal jednu velkou chybu. Kdyz poprve dostal mega velkou kost, zacal na me u ni vrcet a ja udelal prvni vec blbe zacal jsem ho chlacholit , rikat mu ze to na me neplati a hladit. Vysledek byl ze po mne vyjel, to jsem si samo nemohl nechat libit a tak byla rvacka, nakonec jsem ho zalehnul. Pak me napadlo ze to je treba nejak resit a snazil jsem se ho naucit odebirani zradla, a pak hned vraceni. A vysledek se brzy dostavil vyvadel cim dal tim vic. Pak uz kolikrat stacilo ze jsem sel kolem. Vlastne jsem ho to tak nechtene naucil, na to jsem prisel tak ze treba na deti nebo Tatku pri jidle vubec nereaguje protoze ten se ho proste nevsima a nikdy mu nic nevzal, to me potvrdilo ze jsem ti to zkazil sam. Kdosi me pak poradil ze mu nemam nic brat ale spis mu tam pridavat, timo stylem to u me uz jde pomalu ale casem se to lepsi, a pak jsem se na to vyprdnul a rikam si ze nevim proc bych se mu mel v misce prehrabovat kdyz ji. Kdyz nekde neco ukradne to je jina vec to on moc dobre vi ze to neni jeho proto to ani nebrani. Ale miska ze zradlem polozena na zem uz je proste jeho a tak ji brani aspon tak to chapu ja. Takze kto to chce nacvicit doporucuju pridavat do misky postupne zradlo a nic mu nebrat. Lada

28-01-2010, 00:10	#5
Undertaker Member Join Date: Dec 2008 Posts: 695	Koukám, že jsem tu psal skoro před rokem. Od té doby se hodně změnilo. Teda spíš to, že já mu můžu vzít cokoliv, ale většinou spíš přidávám. Občas to zkusím, jen tak pro jistotu, abych někdy nebyl nemile překvapen. Nevím, jak cizí člověk, ale mezi fenami si vybírá, se kterou bude žrát z jedné misky a u psů je to asi bez debat, tam to nehrozí. Nevím, jestli to na to má vliv, ale cvičíme, občas i to, že miska je moje, dokud nedostane povel, který ho navede. Tzn. nechám ho sednout před kotcem, přichystám mu tam žrádlo, chodím okolo pro vodu atd. a když mám všechno hotovo, dostane buď volno nebo místo. Kdyby to nemělo souvislost s obranou potravy, tak se velmi dobře učí právě ty povely. Taky už párkrát při odložení třeba 2m od misky zkoušel kňourat a vyvádět, ale volna dostal až potom, co se uklidnil. Teď už je to v pohodě a čeká, než jsem připraven za ním jenom zavřít a odejít. Mezitím se ale naučil, že když mu něco beru, tak zcela po právu a z nějakého důvodu. Ať už je to jeho chyba nebo to, že mu chci přidat nebo ho pochválit, ale přijde mi, že to chápe. Jen je potřeba to dělat s úplnou samozřejmostí.

30-01-2010, 21:00	#6
Mackie Junior Member Join Date: Jan 2007 Location: Slovakia/Presov Posts: 112	vlkXY ako si si vyskusala, ako my na psa, tak pes na nas ako som davnejsie pisala, ja som takyto problem nemala, ale prisiel cas, ked si fena vzala velku krvavu kost na cistonovy pelech kost som jej chcela preniest prec, tak po mne zavrcala, a aj ked ma to prekvapilo, len som zagulala ocami (ako ten smile) so slovami "len sa nezblazni, akurat mne chyba tvoja kost" a v podstate v klude som ju za tu kost odtiahla kam som chcela - cize ak je to ojedinele, nerobit z toho vedu, dokoncit si, co clovek zacne, a hlavne nedvihat hlas na psa, a uz vobec nevrcat a cerit zuby - to mu len da dovod, ze si mysli spravne, ze to jedlo si ma chranit a bojovat o neho a ako s uz vrciacim psom? na mojho noveho trojrocneho k smrti vystraseneho som isla takto - prve dni len dat jest, neotravovat, potom, ked uz sa nechal v pohode pohladkat, tak pri podavani jedla pohladkat, povedat nieco (aby si zvykal na hlasy aj pri jedeni), ked uz sa ma nebal, ked si zuzlal kost, prechadzala som okolo neho, "zbierala" nieco, co lezalo vedla neho, len tak mimochodom pohladkala.. po 3 mesiacoch mu mozem kludne vziat, co ma rozjedene, bez toho, aby sa ma zlakol alebo vrcal