Pláč v nepřítomnosti majitele

[jerabekj]

Originally Posted by Bára

než ho chudáka muset vystěhovat kvůli sousedům. To b nakonec nechtěl ani ten pes

Přece musí existova nějaká metoda, kterou bychom naučili psa ráno nevřískat :-(

1) kdybych byl ve Tvé situaci, použil bych formulaci "než se s nim muset odstěhovat kvůli sousedům"


2) Myslim že jako většina z nás skončíš u metody "trpělivost a víra v lepší zítřky" ... a může to trvat třeba i rok a dýl ... ale neboj, uteče to jako voda. Vždycky je řešení, jen je otázka co je člověk ochotný podstoupit. V prvních dvou měsících co byl Dakouš s námi jsem shodil 10 kg s ohledem na pravidelný žrádlo, noční venčení atd. (ne že by nebylo z čeho shazovat .
Doporučuju Ti obejít sousedy a osobně se jim omluvit, vysvětlit situaci a požádat je o trpělivost než si vůbec začnou stěžovat. Dakouš začal po nastěhování do nového bytu vřískat a kvůli sousedům jsem začal chodit do práce na 11-12 a odcházet v 17 hod. Aby nebyl tak dlouho sám a hlavně aby sousedka nemusela poslouchat jeho vytí tak dlouho ... na vejplatách mne to stojí 10-12 tis měsíčně, takže se pohybuju na hraně schopnosti splácet co musim. Asi nemusim říkat, že bych to hnedka vyměnil za pravidelné noční buzení .... všechno je relativní.

Vytahání za kůži: každej používá co mu vyhovuje, ale tahání 40kg psa za kůži (platí i pro lehčí štěně) moc nefunguje. Prostě mu to dostatečně nevadí. Pokud už provede opravdu něco hodně "sracího" chytnu ho za kůži na krku, druhou rukou za kůži na zadku a povalim nebo zahodim ... to funguje. Ale povalení a přidržení dokud mi neolizne obličej je na zklidnění nejspolehlivější ...aspoň u nás. Rány nefungují, pokud ho člověk nepraští tak aby ho to opravdu za bolelo a to je jednak obtížné a jednak to dělat nechci... stane se to spíš náhodou.

Ničení: myslim že pokud začne v noci něco hryzat, tak vás to vzbudí, ale s určitou mírou ničení je třeba se smířit a doufat, že nejdřív vás zkusí vzbudit a pak teprve bude ničit :-). Ostatně taky můžete to nejdražší někam uklidit.

Ložnice a přítel: přijde mi, že fenka je spíš Tvoje než vaše, což může dělat problémy. Pokud ji přítel nebude vychovávat a chovat se k ní jako ke své, tak se výchova protahuje. Je to jen takové upozornění, protože jsem to zažil ... nemělo by se stávat, že by po Tobě přítel chtěl, abys něco řešila za něj např. "ona mne zase vzbudila, udělej s tim něco" ... to je jasná známka, že ji akorát akceptuje kvůli Tobě a v takovym vztahu je pak pes často příčinou společných hádek místo společné radosti. Nenech se jako v minulosti já dotlačit k tomu, že budeš dělat všechno proto, jen aby fenka přítele náhodou neštvala - je to o nervy a člověk zpětně zjistí, že to byla chyba. Samozřejmě se vztah se psem nesmí srovnávat se vztahem s partnerem, ale realisticky vzato je mnohem pravděpodobnější, že s Tebou dalších 10 let vydrží pes než partner :-))).

A když Ti bude nejhůř, uvědom si, že jednou budeš mít děti a představ si, že je třeba Darcie nebude mít ráda (jakkoliv je to nepravděpodobné), bude žárlit atp. a najednou zjistíš, že jsou i horší věci v budoucnosti se psem a to co musíš řešit teď je vlastně sranda a normální dospívání průměrnýho Čévéčka.

Držim vám palce,
Honza