Okousávání pejsků

[Bára]

Jo to tady je takový parson teriér, je to hrozně malé a bílé a má to neuvěřitelnou povahu. Nejen, že vydrží běhat s mým psem, ale dokáže jí lehce dát najevo, co může a co už ne. Začíná se mi ta teriéří povaha líbit :-)) Takže vím, že o velikosti to není.

Bohužel u nás v okolí ti pejsci si s ostatníma moc nehrajou, max si sednou na bobek ke svýmu pánovi a čekaj, až je odkulí dál...

[jerabekj]

Agyr (můj první pes), než dospěl a začal se rvát, používal na hraní především bulíky, pitbulíky a stafíky, protože mu byli ve hře rovní. Pamatuju si scénku, jak když mu bylo přes rok, uviděl na 20 metrů 5 měsíční bullteriérku, která seděla a koukala na své paníčky. Na těch 20 metrech nabral plnou rychlost a zezadu do ní vlítnul tak, že odlítla 5 metrů a dalších 5 se kutálela .... polilo mne horko a už jsem se chtěl těm lidem omlouvat, ale ta bulina hned vyskočila, oklepala se a začala se rozhlížet, kde je ten prima kámoš, co si s sní bude hrát pojejím . Když ho zmerčila, vyrazila do "protiútoku" a fakt ač váhou třetinová, nedala mu nic zadarmo. Nakonec jsme tam stáli s páníčkama buliny a oni si libovali, že je Agyr první pes, kterej je ochotnej si s ní takhle hrát

[Czertice]

Opravdu v tom Báro nejsi sama, taky mne mrzelo, když jsem zjistila že drsný kousací hry jsou u čsv spíš pravidlem, ale už jsem se trochu smířila.

Páníčkům říkám, že to je pouze hra a holt rozhodnutí je na nich. Pobaví mě, když pán chce odvolat svého pejska pryč, že mu Rakša ubližuje, tož přivolám Rakšu, a ouha - s ní přiběhne i do ní zahryznutej dovádějící pes a vůbec se mu nechce jít "do bezpečí" za pánem

Teriéři jsou opravdu drsní, tedy aspoň ten jeden kterého pravidelně potkáváme, to je neuvěřitelný jak rovný parťák to pro Rakšu je, nic ho nezabije, nerozhází, spousta energie a má výdrž... takový malinký torpédo.