trest nebo pochvala?

[Pouliche]

Originally Posted by Stela

.... Zkuste otočit a místo okřiknutí dělat jak moc vás zajímá co našla/našel.Nijak netrestat, ani extra moc nechválit - prostě přivolat - pochválit a pak to fuj...

U typu jako je můj asi nepomůže žádná taktika, protože je to "prvotřídní sobec" (nemyslím ve zlém), který chce všechno jen pro sebe a nemá sebemenší potřebu se přijít ukázat (mimo téma totéž s aportem: ukořistit, utéct a zničit - to je vrchol uspokojení) Stále ale věřím, že se s věkem trošku zklidní

[RadeKKK]

Originally Posted by Pouliche

U typu jako je můj asi nepomůže žádná taktika, protože je to "prvotřídní sobec" (nemyslím ve zlém), který chce všechno jen pro sebe a nemá sebemenší potřebu se přijít ukázat (mimo téma totéž s aportem: ukořistit, utéct a zničit - to je vrchol uspokojení) Stále ale věřím, že se s věkem trošku zklidní

Jo jo, věřte

[mája]

Originally Posted by RadeKKK

Jo jo, věřte

víra hory přenáší....Ben se taky zklidnil...ve 12

[Beruska]

Zdravime Bestinku Přidala se mezi ostatní sourozence-bufíky
Máte několik možností,jak situaci řešit...
1)nasadit Bestě dlouhé tenké vodítko (10-15m), se kterým si bude normálně běhat a tahat za sebou a které použijete pouze v případě, že objeví něco mňam. A)Když už něco objeví, tak si nejdříve uchopíte v klidu vodítko, pak řeknete rázně FUJ/NE a cuknete. Okamžitě veselým hlasem přivoláte jménem a MUSÍ následovat veliká pochvala + hraní!! B)Pokud je to věc, která je v tlamičce - kapesník - tak je dobré naučit výmněnu. Jak ho sezobne, tak přišlápnout vodítko, v klidu chytnout Bestu, nachystat nějaké mňam kokino, otevřít tlamičku a zároveň durazně povel PUST, vytáhnout kapesníček a dát kokino do tlamičky.Opět velká pochvala, klidně i dát více malých kokinek a odvést pozornost a hrát si.
2)zkusit upoutat pozornost - na hračky, pamlsky, útěkem... nevím, jak se osvědčí-Brena si vždycky zblajzla fujku a pak doběhla, popřípadě to do sebe soukala za běhu, nebo když to bylo velký, tak mě s tím následovala, ale chytit se nenechala, dokud to nesnědla...a i pak se jakoby bála přijít (tak jak popisujete)

Vždy prosím dodržujte základní pravidlo, že kdykoliv dojde (i když se spožděním, po tom co to zblajzne), je pochválena a dostane pamlsek. Oni totiž někteří ČSV přemýšlejí "dopředu", a velmi snadno se může stát, že pak situaci vyhodnotí jinak (že udělala něco špatně) a bude se bát přijít.
A potěšující zpráva - Bela Siva se "výměnu" naučila za 14 dnů - pravda, v Praze je asi hooodně na čem trénovat

[malkovicz]

Originally Posted by Beruska

Zdravime Bestinku Přidala se mezi ostatní sourozence-bufíky
Máte několik možností,jak situaci řešit...
1)nasadit Bestě dlouhé tenké vodítko (10-15m), se kterým si bude normálně běhat a tahat za sebou a které použijete pouze v případě, že objeví něco mňam. A)Když už něco objeví, tak si nejdříve uchopíte v klidu vodítko, pak řeknete rázně FUJ/NE a cuknete. Okamžitě veselým hlasem přivoláte jménem a MUSÍ následovat veliká pochvala + hraní!! B)Pokud je to věc, která je v tlamičce - kapesník - tak je dobré naučit výmněnu. Jak ho sezobne, tak přišlápnout vodítko, v klidu chytnout Bestu, nachystat nějaké mňam kokino, otevřít tlamičku a zároveň durazně povel PUST, vytáhnout kapesníček a dát kokino do tlamičky.Opět velká pochvala, klidně i dát více malých kokinek a odvést pozornost a hrát si.
2)zkusit upoutat pozornost - na hračky, pamlsky, útěkem... nevím, jak se osvědčí-Brena si vždycky zblajzla fujku a pak doběhla, popřípadě to do sebe soukala za běhu, nebo když to bylo velký, tak mě s tím následovala, ale chytit se nenechala, dokud to nesnědla...a i pak se jakoby bála přijít (tak jak popisujete)

Vždy prosím dodržujte základní pravidlo, že kdykoliv dojde (i když se spožděním, po tom co to zblajzne), je pochválena a dostane pamlsek. Oni totiž někteří ČSV přemýšlejí "dopředu", a velmi snadno se může stát, že pak situaci vyhodnotí jinak (že udělala něco špatně) a bude se bát přijít.
A potěšující zpráva - Bela Siva se "výměnu" naučila za 14 dnů - pravda, v Praze je asi hooodně na čem trénovat

Děkujeme za rady budeme trénovat Bestinka je moc chytrá tak si myslím že to brzy zvládnem. Až bude něco nového tak se určitě podělíme z úspěchu :-)

[jerabekj]

Originally Posted by Pouliche

U typu jako je můj asi nepomůže žádná taktika, protože je to "prvotřídní sobec" (nemyslím ve zlém), který chce všechno jen pro sebe a nemá sebemenší potřebu se přijít ukázat (mimo téma totéž s aportem: ukořistit, utéct a zničit - to je vrchol uspokojení) Stále ale věřím, že se s věkem trošku zklidní

To znám .... taky jsem měl psa "deportéra" ... sebrat a odnést co nejdál

[Helenasotis]

Možná se největší kameny úrazu a zakopaní pudlové schovávají pravě v tomhle :
"...párkrát jsem zkoušela..."
"...někdy jsme to taky udělali..."
"...to jsme zkusili, ale..."

Práce se psem (je úplně jedno, zda výchova nebo výcvik - obojí je z jednoho soudku) je věc dlouhodobá, systematická a musí být důsledná. Základem je kvalitní a silná motivace.

Jestliže Vás jednou štěně poprvé někde "očůrá", je to signál k tomu, že je třeba okamžitě změnit strategii - zvýšit motivaci k žádoucímu chování (prostě MUSÍTE najít tak zajímavé pamlsky nebo hračky, aby to fungovalo) a posílit prevenci (dlouhá lehoučká šňůra - bez ní ani ránu).

Jestliže Vám pejsek nežere pamlsky, nestojí o hru s Vámi a nechá Vás klidně zdrhnout a je mu jedno, že se mu schováváte, je to známka toho, že jste v prvních týdnech udělali někde něco špatně (nebyli jste důslední, nedělali jste to dostatečně často a hlavně cvičně - ne jen ve chvíli, kdy to nutně potřebujete kvůli cizímu psovi atd., štěně má nesprávný krmný režim, neučili jste ho cíleně si s Vámi hrát a hrát si s hračkami, ne s Vašima rukama atd. atd.)

Na všem lze pracovat a zlepšovat to - chce to obvykle ale trochu přehodnotit svůj přístup a pejskův režim A čím později se změnami přístupu a nápravami začnete, tím chabější výsledek to bude mít.
Konstatování, že máte "nezávislého vlka" a tudíž na něj žádné metody neplatí, jsou s prominutím hloupost Máte PSA - na to nikdy nezapomínejte! (Jistě - nadřete se s ním, ale pořád je to prostě pes, byť trochu vyčůraný, neochotný se tak snadno podřídit, lehce nezávislý atd.)

Závěrem přeji všem hodně trpělivosti, důslednosti a zároveň radosti i z toho sebenepatrnějšího pokroku (a pokud něco hned nezafunguje, nehledejte chybu v metodě ale spíš ve správnosti její aplikace...)

[Helenasotis]

A ještě jedna věc - když něco děláte, musíte si věřit, že to je správně! Jakmile budete něco zkoušet s rozpačitými pocity, zda to vůbec zafunguje, pes to na Vás pozná a taky tomu věřit nebude - tedy kýžený efekt na 99,9% opravdu nenastane (to s tím utíkáním od psa a schováváním se je třeba naprosto ukázkový příklad )

[jerabekj]

K té dlouhodobosti .... já mám takovou mantru "když vydržim - jednou to začne fungovat". Prostě výchovu vedu jak ji vedu a nic nikam nehonim, neposlušnosti bránim stopovačkou a vklidu čekám, až si zvykne. Nepotřebuju a ani nečekám, že se ve 4 letech budem účastnit soutěží, natož vrcholných a tak mám vlastně na výchovu celý psí život. Třeba to nikdy nebude dokonalý, ale je příjemný sledovat ty drobný změny. Jako příklad uvedu přecházení ulice. Možná nikdy nebude zastavovat na kraji ulice sám, ale už zastaví, když řeknu "čekej" a je vidět že ví proč. A už taky ví, že přes ulici ho povedu za obojek a nikoliv na vodítku a tak má tendenci rovnat se tak, abych ho mohl chytit - držení za obojek je drobnost, ale je v tom úzký kontakt. Takových podpůrných drobností je spousta, jen je objevit a systematicky využívat. Kdybych to měl shrnout nebylo by to "Takhle si Tě vycvičim" ale "Takhle spolu žijeme"... je to pomalý, občas teču, ale funguje to.

[Kometa]

Originally Posted by Helenasotis

Možná se největší kameny úrazu a zakopaní pudlové schovávají pravě v tomhle :
"...párkrát jsem zkoušela..."
"...někdy jsme to taky udělali..."
"...to jsme zkusili, ale..."

Práce se psem (je úplně jedno, zda výchova nebo výcvik - obojí je z jednoho soudku) je věc dlouhodobá, systematická a musí být důsledná. Základem je kvalitní a silná motivace.

Jestliže Vás jednou štěně poprvé někde "očůrá", je to signál k tomu, že je třeba okamžitě změnit strategii - zvýšit motivaci k žádoucímu chování (prostě MUSÍTE najít tak zajímavé pamlsky nebo hračky, aby to fungovalo) a posílit prevenci (dlouhá lehoučká šňůra - bez ní ani ránu).

Jestliže Vám pejsek nežere pamlsky, nestojí o hru s Vámi a nechá Vás klidně zdrhnout a je mu jedno, že se mu schováváte, je to známka toho, že jste v prvních týdnech udělali někde něco špatně (nebyli jste důslední, nedělali jste to dostatečně často a hlavně cvičně - ne jen ve chvíli, kdy to nutně potřebujete kvůli cizímu psovi atd., štěně má nesprávný krmný režim, neučili jste ho cíleně si s Vámi hrát a hrát si s hračkami, ne s Vašima rukama atd. atd.)

Na všem lze pracovat a zlepšovat to - chce to obvykle ale trochu přehodnotit svůj přístup a pejskův režim A čím později se změnami přístupu a nápravami začnete, tím chabější výsledek to bude mít.
Konstatování, že máte "nezávislého vlka" a tudíž na něj žádné metody neplatí, jsou s prominutím hloupost Máte PSA - na to nikdy nezapomínejte! (Jistě - nadřete se s ním, ale pořád je to prostě pes, byť trochu vyčůraný, neochotný se tak snadno podřídit, lehce nezávislý atd.)

Závěrem přeji všem hodně trpělivosti, důslednosti a zároveň radosti i z toho sebenepatrnějšího pokroku (a pokud něco hned nezafunguje, nehledejte chybu v metodě ale spíš ve správnosti její aplikace...)

S tím nezávislým vlkem jsem to myslela tak jako odlehčení na konec, aby to nevypadalo, že jsem si pořídila "náročné plemeno" a teď si jen stěžuji Rozhodně ne tak, že nad ním pokrčím rameny a nechám ho růst jako dříví v lese
Jinak náš pejsek žere pamlsky, on žere naprosto cokoliv, co je jen trochu k jídlu, pro kus žvance je schopný ztropit neuvěřitelnou scénu, co nám to dalo práce, než jsme ho naučili, aby se nepokoušel se srdcervoucím řevem vyskočit na linku, když mu chystáme jídlo, neskákal nám do misky, když jí pokládáme na zem (to oboje dělal od prvního dne, co jsme ho přivezli, zírali jsme na to jako blázni), když vezmu doma nebo na zahradě do ruky pamlskovník, tak se přiřítí a začne si zkusmo sedat a lehat, za co z toho by mohl dostat tu ňamku, v očích výraz šílence, co týden nejedl Ale jak vylezeme z baráku, nezájem, naprostý... ještě tak v cizím prostředí, kde to nezná, tam i docela na zavolání přijde a pak si i ten pamlsek někdy vezme, ale v místech, kam chodíme častěji, tam na mě totálně kašle a když už náhodou přijde a já ho chci odměnit, tak mi to prostě vyplivne a jde dál... vyzkoušeli jsme už různé druhy pamlsků, ale zjevně to nemá vliv...
Co se týče hraček, tak to si myslím, ať jsme v jeho výchově zanedbali cokoliv, tak tohle fakt ne Od prvního dne, co jsme ho měli doma, mu místo ruky cpeme hračky, od začátku stylem ruka je "fuj" a pokud možno ignorace a hračka je "super", nadšení a jdeme si hrát... Až teď po nějakých dvou měsících to pomaličku začíná chápat a vydrží se třeba i chvilku o něco tahat nebo běhat s míčkem, ale je na něm vidět, že je to jen z nouze, nikdy se u toho tak nerozdovádí, třeba nezačne vrčet, když se tahá o uzel, jako když se tahá o ruku... Ještě tak ho maximálně baví, když si může něco hryzat (kost, klacek...), ale jinak...
Co se týče nácviku přivolání, tak mám pocit, že jsme ho to učili od mala a důsledně, ono to ani jinak nešlo, on prostě vždycky přiběhl, nadšený, že může přiběhnout, že něco dostane... klidně i od psa, od čehokoliv, ale i jen tak... chodíme s ním často na výlety po lese nebo jinde po přírodě, kde je na volno a každou chvíli ho přivoláváme, když se třeba trochu opozdí, začuchá nebo naopak vyběhne trochu napřed, přiběhne, dostane odměnu a může zase běžet... ale jak říkám, nějakou dobu to 100% fungovalo a pak jak když utne, ze dne na den konec...
Jinak nezávislý a vyčůraný on je, od prvního dne, co ho máme doma na nás dělal machry, žádné, že by byl plachý, vyděšený z nového prostředí, nic takového... jen jsem ho postavila po příjezdu v předsíni na zem, vrhl se na likvidaci našeho bytu a vzápětí i nás Nebojí se naprosto ničeho, zvuků, psů, lidí... kam přijde, tam je hned jako doma... takže možná to i trochu vyplývá z toho, prostě se tváří, že nás za zadkem nepotřebuje, že si všude poradí sám
Každopádně děkuji za rady, začneme s tou stopovačkou a zkusíme taky toho peška, myslím, že by se mu mohl aspoň trochu líbit, minimálně ze začátku, než si ho okouká) Pravda třeba je, že to, že nechce jít na vodítku, třeba si lehne a nechce se hnout, jsem docela napravila tím, že řeknu jdeme a když nejde, tak přitáhnu a jde, ať chce, nebo ne... už to pochopil a na povel se sám zvedne a jde, takže by ta stopovačka mohla fungovat podobně, nácvik tohohle nám trval asi dvě procházky... chápe rychle, když chce
Jo a ještě k těm klíčům, těmi ho mám jako trefit? Mě kdosi poradil, že je hodí za psa, že jak to zarachotí, tak se lekne a přiběhne, viděla jsem to několikrát v praxi a funguje to... ale u nás ne, ten náš blboun se nelekne ani trochu, naopak si jde ty klíče očichat

[Šakalka]

Jako kdyby se tu psalo o našem ďáblovi.
Nám se osvědčila stopovačka. Nebyl ani problém se zvykáním, trvalo jí to jen jednu procházku a pak pohoda. No a když je problém, jednoduše jí stopovačku přišlápnete. Dbám na to, aby se netoulala moc daleko ode mě, protože někdy ty tendence má.
A hned jak něco sebere a že je to co minutu, tak jí přitáhnu a doslova vysypu psa, protože povel Pusť je mluvení do dubu. Bere to tak, že je to její a prostě to nepustí.Zároveň s tím samozřejmě důrazné FUJ.
Co se týká kousání nás, to je kapitola sama o sobě. Nahrazování hračkami nefunguje, tedy zatím nefunguje...trpělivost růže přináší...doufám. Ruce mám samou modřinu.

[kribo]

Ahoj Kometo, prosímtě hlavně ty klíče NE! Už jste snad viděli, že nějaký vlk či pes hází po druhém klíče??? jen aby mu něco sdělil. Jde to i jinak a BEZE SLOV, pokud to s čsv myslíš vážně, kontaktuj p.Dostála z Psiskolafalco(Liberec),učí jak opravdu komunikovat ne si na to hrát, vyhledej si na netu ať nedělám reklamu. Ale sdělit to, je nutnost.

[Kometa]

Originally Posted by kribo

Ahoj Kometo, prosímtě hlavně ty klíče NE! Už jste snad viděli, že nějaký vlk či pes hází po druhém klíče??? jen aby mu něco sdělil. Jde to i jinak a BEZE SLOV, pokud to s čsv myslíš vážně, kontaktuj p.Dostála z Psiskolafalco(Liberec),učí jak opravdu komunikovat ne si na to hrát, vyhledej si na netu ať nedělám reklamu. Ale sdělit to, je nutnost.

Ne, neviděla. Ale taky jsem ještě neviděla, že by jeden vlk druhého vedl na vodítku, zavíral ho do kotce, dával mu jídlo, učil povely... Já nejsem pes, ale člověk... a ten pes přece není tak hloupý, aby to nerozlišoval... naopak, moc dobře chápe, co má dělat i když mu to vysvětlím po člověčím, ale to, že to dělat nechce, je věc jiná... Těžko k němu na vycházce s vrčením doběhnu a pokoušu ho za to, že nechtěl přijít, jak by to udělal jiný pes. Já nemám nic proti tomu, když někdo chce vychovávat psa po psím, ale myslím, že většina lidí psy vychovává po člověčím, nebo takovou nějakou kombinaci, a funguje to... U toho našeho rozhodně není problém v tom, že by nerozuměl, co se po něm chce...

Jinak jsme začli zkoušet tu stopovačku, zatím teda úspěch v tom, že ho lze odchytit, když vyvádí vylomeniny... když nechce přijít na přivolání, tak si ho na tom přitáhnu, ale zatím se radši nechá vláčet, než by se sebral a přišel... postupně snad se to zlepší. Jinak jsem teda zjistila, že v cizím prostředí poslouchá Když jedeme někam na výlet, kde to nezná, není celkem problém, drží se nás, nikam neodbíhá, za ničím neběhá i od zajímavých věcí ho celkem odvolám... jak jdeme tam, kde to zná, protože tam chodíme na procházku často, zřejmě dojde k názoru, že když ví, kde je, tak mě nepotřebuje a vůbec se o mě nestará Jinak teda pamlsky moc nechce ani v tom cizím prostředí i když je to trochu lepší. Zatím jsme došli k tomu, že přiběhne na zavolání a kousne mě do předloktí, pustí a zase jde... zjevně si to vybral jako největší odměnu Uznávám, že to není nic moc, ale zatím jsme ráda, že prostě nějak přijde, lepší modřiny na ruce než nějaký "psí průšvih"... Úplně ukázkové přivolání má, když jdeme na procházku s jinými psy, jak přiběhnou oni, přiběhne taky, předsedne (a to ho to nikdo neučil, asi to okoukal) a čeká, co dostane! To úplně nevěřím, že je to fakt ta moje příšera, to vzorné zvíře