Výběr chovatele

[Pavel]

Určitě nemluvit jen s chovateli, ale taky s majiteli z jejich odchovů. O chovateli nejlépe svědčí to, jak se stará o své odchovy, jak je v kontaktu s majiteli, jak jim je ochoten poradit nebo pomoci.
Jinak největší čévéčkářská akce je už za měsíc. Schází se tam každoročně 70-100 ČsV s jejich majiteli ale i zájemci, kteří zatím psa nemají.

http://www.wolfdog.org/ces/events/168.html

[sdivokoukrvi]

Originally Posted by Pavel

Jinak největší čévéčkářská akce je už za měsíc. Schází se tam každoročně 70-100 ČsV s jejich majiteli ale i zájemci, kteří zatím psa nemají.

http://www.wolfdog.org/ces/events/168.html

tuhle akci vřele doporučuji, sama doufám že pojedem, je to jedna z nej akcí co s aryou jezdíme

[Anathema]

Já bych ještě doplnila, že čsv není vzhledově úplně ustálené plemeno, některé chovatelské stanice dávají specifické hlavy, některé jinou srst, barvu, oko, ucho, délku ocasu, jiné chovatelské stanice dávají spíše mohutnější potomky a jiné zase lehčí, to stejné platí o výšce, rozdíly jsou opravdu značné, i když se to takto na papíru nezdá. Gen některých chovných psů a fen je tak silný, že je velmi pravděpodobné, že se projeví i dál. Samozřejmě jste psala, že pro vás není důležité mít výstavního psa, ale dost možná preferujete třeba "stříbrňáky" nebo naopak ty zemitější. I to je dobré omrknout alespoň na fotkách tady na wolfdogu, podívat se na to, jak vypadají předkové vámi zvažovaného vrhu, podívat se třeba, jaké mají složené zkoušky (může to být jistým vodítkem v předpokladech k cvičitelnosti).

Jistěže povahové vlastnosti jak psa tak chovatelů jsou důležitější, ale i toto hraje svou roli. Já si vysnila hodně kontrastního zrzavého psa a mám štěstí ale příteli se mnohem víc líbí světlí stříbrní a to Bran opravdu není ani trochu. Ne že by to pro nás hrálo prim, a už vůbec ne teď, ale při výběru štěňátka to roli hrát může.

Mimochodem, zvykat psa co žije v bytě trvale s lidskou smečkou na kotec na zahradě je opravdu náročné a srdcervoucí. Výhled na stromy, ptáčky a kdo ví co nehraje žádnou roli. Pes je zvyklý sdílet malý prostor a cítit všude kolem sebe pach páníčků a to těmto závislákům jen tak něco nenahradí. Člověk může udělat všechna možná opatření, nikdy nepustit psa do postele, spát vždy v jiné místnosti než pán, po čas co jsou páníci v práci trávit dny v interiérovém kotci... venkovní kotec je něco docela jiného a válčíme s tím už několik měsíců. Díky bohu za sousedy, kteří nemají snahu ho zastřelit nebo otrávit, protože si o to svým chováním teď vyložene říká a to byl v bytě o samotě zcela bezproblémový - a stále je. Ale to je debata někam úplně jinam.

Každopádně hodně štěstí