pozor zlý pes

Ali · 10-04-2004, 05:42

Ahoj Jarco,

Stejne tak jako Ty, mame doma stenatko CSV, kterému je 6 mesicu. Brali jsme si ho 6 tydenni. V mem zivote jsem mela uz tri psi a se dvema z nich jsem delala pravidelny vycvik. Presto musim priznat, ze ackoliv jsem si myslela, ze o vycviku neco vim, s prichodem naseho CSV jsem zjistila, ze to co jsem vedela bylo jen minimum. Spoustu veci jsem si vykladala po svem, spatne a proto delala ve vychove nevedomky chyby. Dnes se znovu ucim a to nejen vycvik (protoze CSV neni jako ostatni rasy a pristup je odlisny), ale hlavne porozumet psovi, myslet jako on, vedet co si mysli v urcitych situacich proste mluvit s nim jeho vlastnim jazykem.

Ze zacatku jsem s nim jednala podle vlastnich nazoru a zkusenosti a skoro jsem na to doplatila. Jsem matka dvou deti a tak jsem mela tendence brat to nase stene taky tak. Vedela jsem uz od chovatelu, ze CSV se nesmi nic odpustit. V me dusi to vsak byl maly traumatizovany tvorecek, kterého jsem v sobotu rano odebrala od mamy, v poledne nastoupil do letadla, kde musel pretrpet osmihodinovy let a vecer se ocitl na miste, které neznal s upne cizimi lidmi. Tak jsem si rikala potrebuje cas, aby se z toho sebral. Jake vsak bylo me prekvapeni, kdyz v pondeli odpoledne jsem mu utirala tlapky a najenou na me zavrcel, zakousl se mi do prstu a nepustil. Musela jsem mu otevrit tlamicku, abych uvolnila muj prst. Kuzi mi neprokousl a tak jsem to brala za jeho obranu a myslela si, ze si proste jeste nezvykl.

Prvni dva mesice sel ke kazdemu, ale kdyz ho nekdo chtel hladit skakal na nej, kousal a postipoval. Stejne se choval i k nam. Ruce jsem mela samy sram az po lokty a na nohach skrabance a modriny. Nevedela jsem si s tim rady a tak jsem také zadala o radu. Dovedela jsem se, ze postipovani je bezné mezi vlky, ale také, ze se jedna o dominaci a vytvoreni si postaveni v rodine. Protoze od sameho pocatku jsme nebyli dusledni, jeho agresivita stoupala. Jak se mu neco nelibylo, vrcel a cenil zuby. Kdyz ve trech mesicich po me znovu vyjel, uz jsem pochopila, ze s jeho agresivitou a dominanci musime udelat razny konec. Upevnoval si postaveni "leader" v rodine. Tady jsme si uvedomili, ze s jeho chovanim uz jsme meli davno neco delat a jestlize to pokracuje je toho pricinou nase neduslednost, nejednotnost, nase chybne akce a reakce. Od kamaradu a naseho cvicitele jsme dostavali cenné rady, ale zintenzivneli jsme i hledani informaci na internetu. Kazda rada dobra.
Prisla jsem na internetu na knizku, ktera se jmenuje "Jak vychovat sveho pana". Je to kniha, ktera se nehodi pro vsechny lidi, jen pro ty, kteri jsou schopni vzit se do kuze psa a premyslet jako on. Dale jsem prisla na prislovi, které rika "Zachazej se psem jako s clovekem, on s tebou bude zachazet jako se psem". Myslim, ze neni takovy problém vychovat nebo prevychovat psa, opravdovy problém vsak je predelat "mysleni nebo zvyky cloveka". To je opravdovy orisek! Musela jsem byt dusledna sama na sebe. Slo to pomalu, ale slo to. Dokazu si uz zduvodnit jeho reakce a zaroven zneskodnit kazdy jeho pokus o dominaci. Dnes uz vi, kde je jeho misto. Respektuje a posloucha vsechny cleny rodiny, ale presto to cas od casu jeste zkousi. Vim, ze se na tom musi stale pracovat, protoze k obdobi, kdy si bude chtit znovu vybojovat postaveni jsme jeste nedosli.

Nejsem odbornik, jen zacatecnik jako Ty, ale myslim, ze pokud se ten Tvuj na Tebe upnul a nerespectuje cleny rodiny uplatnuje na Vas svuj dominantni character, at uz se jedna o hlazeni spojene s kousanim nebo desetiminutovou bitku. Tuhle desetiminutovou bitku jsem s nim mela nekoliktrat, kdyz jsem ho ucila povel "lehni". Vrcel, kousal a taky se bil. Tak jsme museli volit radicalni reseni a pridrzet ho na zemi az do doby, kdy se zklidnil. Zasahy byli postupne cim dal tim kratsi a dnes uz s tim nemame problém.

Co se tyka bojacnosti, jsem ted na tom asi jako Ty. Ten nas byl take vyborne socialisovany a ted se najednou zacal trochu bat. Ale lidi se neboji, jen ted na neznamich mistech ze zacatku trochu panikuje. Tak kdyz to na nej prijde, na tom miste zustanu tak dlouho dokud se neuklidni.V podstate delam to same co Ty. Beru ho na rusna mista a hlavne ted na neznama mista. Nez vsak dospeje muze mit techto obdobi, kdy se najednou zacne bat jeste nekolik. Tak si z toho nic nedelej a klidne pokracuj.

Ja jsem do lonskeho leta vubec nevedela, ze tahle rasa existuje, prisla jsem na ni nahodou pri hledani fotek vlku. Dnes bych vsak uz bez toho naseho CSV tezko mohla zit. Dalsi problemy jiste jeste budou, ale CSV za to stoji!

10-04-2004, 05:42	#26
Ali Junior Member Join Date: Sep 2003 Location: Québec Posts: 8	Ahoj Jarco, Stejne tak jako Ty, mame doma stenatko CSV, kterému je 6 mesicu. Brali jsme si ho 6 tydenni. V mem zivote jsem mela uz tri psi a se dvema z nich jsem delala pravidelny vycvik. Presto musim priznat, ze ackoliv jsem si myslela, ze o vycviku neco vim, s prichodem naseho CSV jsem zjistila, ze to co jsem vedela bylo jen minimum. Spoustu veci jsem si vykladala po svem, spatne a proto delala ve vychove nevedomky chyby. Dnes se znovu ucim a to nejen vycvik (protoze CSV neni jako ostatni rasy a pristup je odlisny), ale hlavne porozumet psovi, myslet jako on, vedet co si mysli v urcitych situacich proste mluvit s nim jeho vlastnim jazykem. Ze zacatku jsem s nim jednala podle vlastnich nazoru a zkusenosti a skoro jsem na to doplatila. Jsem matka dvou deti a tak jsem mela tendence brat to nase stene taky tak. Vedela jsem uz od chovatelu, ze CSV se nesmi nic odpustit. V me dusi to vsak byl maly traumatizovany tvorecek, kterého jsem v sobotu rano odebrala od mamy, v poledne nastoupil do letadla, kde musel pretrpet osmihodinovy let a vecer se ocitl na miste, které neznal s upne cizimi lidmi. Tak jsem si rikala potrebuje cas, aby se z toho sebral. Jake vsak bylo me prekvapeni, kdyz v pondeli odpoledne jsem mu utirala tlapky a najenou na me zavrcel, zakousl se mi do prstu a nepustil. Musela jsem mu otevrit tlamicku, abych uvolnila muj prst. Kuzi mi neprokousl a tak jsem to brala za jeho obranu a myslela si, ze si proste jeste nezvykl. Prvni dva mesice sel ke kazdemu, ale kdyz ho nekdo chtel hladit skakal na nej, kousal a postipoval. Stejne se choval i k nam. Ruce jsem mela samy sram az po lokty a na nohach skrabance a modriny. Nevedela jsem si s tim rady a tak jsem také zadala o radu. Dovedela jsem se, ze postipovani je bezné mezi vlky, ale také, ze se jedna o dominaci a vytvoreni si postaveni v rodine. Protoze od sameho pocatku jsme nebyli dusledni, jeho agresivita stoupala. Jak se mu neco nelibylo, vrcel a cenil zuby. Kdyz ve trech mesicich po me znovu vyjel, uz jsem pochopila, ze s jeho agresivitou a dominanci musime udelat razny konec. Upevnoval si postaveni "leader" v rodine. Tady jsme si uvedomili, ze s jeho chovanim uz jsme meli davno neco delat a jestlize to pokracuje je toho pricinou nase neduslednost, nejednotnost, nase chybne akce a reakce. Od kamaradu a naseho cvicitele jsme dostavali cenné rady, ale zintenzivneli jsme i hledani informaci na internetu. Kazda rada dobra. Prisla jsem na internetu na knizku, ktera se jmenuje "Jak vychovat sveho pana". Je to kniha, ktera se nehodi pro vsechny lidi, jen pro ty, kteri jsou schopni vzit se do kuze psa a premyslet jako on. Dale jsem prisla na prislovi, které rika "Zachazej se psem jako s clovekem, on s tebou bude zachazet jako se psem". Myslim, ze neni takovy problém vychovat nebo prevychovat psa, opravdovy problém vsak je predelat "mysleni nebo zvyky cloveka". To je opravdovy orisek! Musela jsem byt dusledna sama na sebe. Slo to pomalu, ale slo to. Dokazu si uz zduvodnit jeho reakce a zaroven zneskodnit kazdy jeho pokus o dominaci. Dnes uz vi, kde je jeho misto. Respektuje a posloucha vsechny cleny rodiny, ale presto to cas od casu jeste zkousi. Vim, ze se na tom musi stale pracovat, protoze k obdobi, kdy si bude chtit znovu vybojovat postaveni jsme jeste nedosli. Nejsem odbornik, jen zacatecnik jako Ty, ale myslim, ze pokud se ten Tvuj na Tebe upnul a nerespectuje cleny rodiny uplatnuje na Vas svuj dominantni character, at uz se jedna o hlazeni spojene s kousanim nebo desetiminutovou bitku. Tuhle desetiminutovou bitku jsem s nim mela nekoliktrat, kdyz jsem ho ucila povel "lehni". Vrcel, kousal a taky se bil. Tak jsme museli volit radicalni reseni a pridrzet ho na zemi az do doby, kdy se zklidnil. Zasahy byli postupne cim dal tim kratsi a dnes uz s tim nemame problém. Co se tyka bojacnosti, jsem ted na tom asi jako Ty. Ten nas byl take vyborne socialisovany a ted se najednou zacal trochu bat. Ale lidi se neboji, jen ted na neznamich mistech ze zacatku trochu panikuje. Tak kdyz to na nej prijde, na tom miste zustanu tak dlouho dokud se neuklidni.V podstate delam to same co Ty. Beru ho na rusna mista a hlavne ted na neznama mista. Nez vsak dospeje muze mit techto obdobi, kdy se najednou zacne bat jeste nekolik. Tak si z toho nic nedelej a klidne pokracuj. Ja jsem do lonskeho leta vubec nevedela, ze tahle rasa existuje, prisla jsem na ni nahodou pri hledani fotek vlku. Dnes bych vsak uz bez toho naseho CSV tezko mohla zit. Dalsi problemy jiste jeste budou, ale CSV za to stoji!