Pláč v nepřítomnosti majitele

Vlkodlak · 24-02-2011, 22:46

[quote=Bára;338094]Nám když se pesan bojí, tak je jakoby v transu. Nemívá ani stažený ocas, spíš zdrhá hlava nehlava. Ve stresu se nedá nalákat ani na maso...když je hodně zle, nevezme si ho v té situaci ani ode mně. Nemá ráda lidi no :-( Před barákem máme psí hřiště a když tam pejsci pobíhají příliš blízko svých pánů, radši si s nima nehraje, než aby se přiblížila k lidem. A to jako z pejsků je nadšená asi nejvíc jak může. Je fakt, že když už zná někoho dýl, tak se skamarádí, to jo....

U nás je problém, že ona se nebojí konkrétních věcí. Vědoma si toho, co mám doma, už od mala poslouchala vysavač, sekačky, naučili jsme jí nebát se vody (dneska naopak skočí do každý vody v okolí), do busu mi chodí bez problémů (byť je nesnáší a jak vidí zastávku, jančí)...

Jako bys měla doma mýho psa

Hlavu vzhůru, třeba se to podá, u nás se to v roce trošku zlepšilo, teď má zas jankovitý období-všeho se leká, tahá, ocas staženej, ježí se na lidi co procházeji kolem, každej je podezřelej, ale doufám, že to přejde-taky je to od mala Pražák, cestovala MHD, vlakama, ale jenom sejít do hospody-to byly měsíce těžkýho tréningu. Teď už si tam i lehne-jako malou jsem jí nemohla dostat do dveří. Hlavně trpělivost, taky mi občas stříkají nervy, ale pak je to vždycky mnohem horší

A nejlepší jsou komentáře "zasvěcenců" ve stylu "no jo, to je špatná socializace.."

sdivokoukrvi · 24-02-2011, 23:01

Quote:

Originally Posted by Vlkodlak

jenom sejít do hospody-to byly měsíce těžkýho tréningu. Teď už si tam i lehne-jako malou jsem jí nemohla dostat do dveří.

No já zas mám psa, kterej mě do hospod tahá, když sem měla teď horečky, táta si ji vzal ven a prej celou cestu byla hodná, netahala, neblbla, pohoda a posledních 30m, jak spatřila známej podnik tak ho tam bez milosti zatáhla.
Ale je fakt že tam dostává šunčičku od servírky, tak to tam miluje

Dušan · 25-02-2011, 09:45

Moje Gara je v tomto ohledu zlatá, aspoň zatím... Nedělá si hlavu ani s městským ruchem, auťákama, lidma, vše nechává bez povšimnutí. Až na ty psy...ale makáme na tom podle Cesara Millana, jeho pořad nám velmi pomohl, hlavně co se týče výchovy, nebo spíš převýchovy jak psa, tak páníčka

)
Už ani nekňučí, jen občas. Když to srovnám s mými předchoz. čévéčky, je to absolutní pohoda. Je fakt, že hlavním kritérierm při výběru štěněte byla u mě jasně povaha, a ono to vyšlo. Má jiné mouchy, ale to se všechno dá.

24-02-2011, 22:46	#1
Vlkodlak Junior Member Join Date: Nov 2008 Location: Třeboň Posts: 207	[quote=Bára;338094]Nám když se pesan bojí, tak je jakoby v transu. Nemívá ani stažený ocas, spíš zdrhá hlava nehlava. Ve stresu se nedá nalákat ani na maso...když je hodně zle, nevezme si ho v té situaci ani ode mně. Nemá ráda lidi no :-( Před barákem máme psí hřiště a když tam pejsci pobíhají příliš blízko svých pánů, radši si s nima nehraje, než aby se přiblížila k lidem. A to jako z pejsků je nadšená asi nejvíc jak může. Je fakt, že když už zná někoho dýl, tak se skamarádí, to jo.... U nás je problém, že ona se nebojí konkrétních věcí. Vědoma si toho, co mám doma, už od mala poslouchala vysavač, sekačky, naučili jsme jí nebát se vody (dneska naopak skočí do každý vody v okolí), do busu mi chodí bez problémů (byť je nesnáší a jak vidí zastávku, jančí)... Jako bys měla doma mýho psa Hlavu vzhůru, třeba se to podá, u nás se to v roce trošku zlepšilo, teď má zas jankovitý období-všeho se leká, tahá, ocas staženej, ježí se na lidi co procházeji kolem, každej je podezřelej, ale doufám, že to přejde-taky je to od mala Pražák, cestovala MHD, vlakama, ale jenom sejít do hospody-to byly měsíce těžkýho tréningu. Teď už si tam i lehne-jako malou jsem jí nemohla dostat do dveří. Hlavně trpělivost, taky mi občas stříkají nervy, ale pak je to vždycky mnohem horší A nejlepší jsou komentáře "zasvěcenců" ve stylu "no jo, to je špatná socializace.."

25-02-2011, 09:45	#3
Dušan Junior Member Join Date: Oct 2004 Location: Veselí nad Moravou Posts: 65	Moje Gara je v tomto ohledu zlatá, aspoň zatím... Nedělá si hlavu ani s městským ruchem, auťákama, lidma, vše nechává bez povšimnutí. Až na ty psy...ale makáme na tom podle Cesara Millana, jeho pořad nám velmi pomohl, hlavně co se týče výchovy, nebo spíš převýchovy jak psa, tak páníčka ) Už ani nekňučí, jen občas. Když to srovnám s mými předchoz. čévéčky, je to absolutní pohoda. Je fakt, že hlavním kritérierm při výběru štěněte byla u mě jasně povaha, a ono to vyšlo. Má jiné mouchy, ale to se všechno dá.